Říjnový diplom ( německy : Oktoberdiplom ) je rakouský ústavní zákon z 20. října 1860 .
Neoabsolutistická monarchie byla v Rakouském císařství zavedena tzv. novoročním patentem (Silvesterpatent) v roce 1851, který zmrazil platnost ústavy v Rakousku. Říjnový diplom vydal císař František Josef I. ve formě manifestu. Obsahovala směrnice pro novou ústavu pro stát ve formě konstituční monarchie .
Říjnový diplom znamenal vytvoření říšské rady ( Reichsrat ), skládající se ze 100 členů, která vykonávala poradní funkce v ekonomických a finančních záležitostech. Rada měla malou až žádnou zákonodárnou moc. Vojenská a zahraniční politika zůstala výhradně v moci císaře.
Říjnový diplom byl jakýmsi kompromisem mezi sjednocujícími aspiracemi německého obyvatelstva Rakouského císařství a federalistickými náladami jiných národů. Místní parlamenty ( zemské sněmy ) měly právo ponechat si již existující autonomii na říšské radě. Takový kompromis nevyhovoval jak Němcům , tak Maďarům Říše. Obecná nespokojenost vedla k nahrazení říjnového diplomu o 4 měsíce později únorovým patentem (z 26. února 1861 ). Historici však tvrdí, že říjnový diplom znamenal začátek „ústavního“ období říše [1] .