Ománsko-pákistánské vztahy | |||||
---|---|---|---|---|---|
|
Ománsko-pákistánské vztahy jsou dvoustranné diplomatické vztahy mezi Ománem a Pákistánem .
8. září 1958 Pákistán koupil město Gwadar od Ománu za 5,5 miliardy rupií . 8. prosince 1958 se suverenita Pákistánu rozšířila o Gwadar, který byl v letech 1783 až 1958 součástí Ománu. Většina peněz na dohodu přišla od pákistánských obchodníků, přičemž vláda přispěla zbytkem z daňových výnosů [1] .
2. března 2010 pákistánský premiér Yusuf Reza Gilani prohlásil, že Pákistán a Omán se vždy vzájemně podporují a je to projevem bratrských a přátelských vztahů. Vyjádřil přesvědčení, že zřízení Společné obchodní rady přispěje k rozvoji obchodních vztahů. Yusuf Reza Gilani také poděkoval ománskému sultánovi Qaboos bin Said za dodání šesti sanitek uprchlíkům a také finanční podporu ve výši 10 milionů amerických dolarů [2] .
V březnu 2015 Komise OSN pro hranice kontinentálního šelfu potvrdila právo Pákistánu na 50 000 čtverečních kilometrů pobřežní námořní zóny. Vláda Ománu podpořila rozhodnutí komise OSN, přestože část námořního území této země spadala pod jurisdikci Pákistánu [3] . V dubnu 2015 pákistánská vláda oficiálně poděkovala sultanátu Omán za jeho podíl na záchraně 12 pákistánských občanů prchajících před boji v Jemenu [4] .
V roce 2004 dosáhl objem obchodu mezi zeměmi 8 milionů amerických dolarů . V roce 2010 se obchodní obrat mezi zeměmi výrazně zvýšil a činil 286 milionů amerických dolarů [5] .
Zahraniční vztahy Ománu | ||
---|---|---|
Země světa | ||
Asie |
| |
Evropa | ||
Amerika | ||
Austrálie a Oceánie |
| |
Afrika |
| |
Diplomatické mise a konzulární úřady |
|