Provozní účet je účetní účet, na jehož vrub je vyjádřena částka nákladů na finanční transakci a dobropis vyjadřuje příjem z provedené operace. Provozní účty jsou potřebné pro zaúčtování peněžních příjmů a odpisů obchodních transakcí za samostatné časové období. Jsou určeny k výpočtu přijatých a vynaložených prostředků na výrobu, údržbu materiálně technické základny. [1] Archivováno 20. prosince 2016 na Wayback Machine
Transakční účty umožňují sledovat hlavní výdaje a příjmy společnosti související s obchodní činností nebo výrobou. Každý typ provozního účtu umožňuje evidovat jednotlivé finanční transakce, což značně zjednodušuje účetnictví. [2] Archivováno 20. prosince 2016 na Wayback Machine
Provozní účty se dělí v závislosti na jejich struktuře do tří skupin: souhrnně – rozdělovací, rozpočtové – rozdělovací a kalkulace. [3] Archivováno 27. listopadu 2016 na Wayback Machine
Účty hromadného rozdělování jsou určeny pro fixaci, seskupování, sumarizaci a následnou distribuci v aktuálním účetním období nákladů spojených s procesem nákupu; výdaje doprovázející určitý druh činnosti a dále výdaje související s prodejem pracovních produktů. Náklady na zásobovací a marketingové aktivity se obecně slučují do distribučních nákladů:
Charakteristickým rysem těchto účtů je absence zůstatku na nich, proto nejsou uvedeny v rozvaze. Tyto účty plní účetní funkci sledování souladu s předpokládanými položkami pro takové režijní náklady, jako jsou všeobecné výrobní nebo všeobecné obchodní náklady, shromažďují náklady v souvislosti s odhadovanými debetními položkami. Výdaje inkasované na vrub za vykazované období jsou odepisovány z kreditu těchto účtů, aby byly nepřímo rozděleny mezi objekty výpočtu. Účet 94 „Manka a ztráty z poškození cenností“ je určen k souhrnu informací o výši manka a úbytku poškozením věcných a jiných cenností zjištěných v procesu jejich přípravy, skladování a prodeje, bez ohledu na to, zda jsou předmětem zápočtu. na účty výrobních nákladů nebo viníků. Na vrub účtu 94 se promítá výše manka a ztrát a kredit - jejich odpis podle plánu. [5] Archivováno 26. listopadu 2016 na Wayback Machine
Zásada souladu příjmů a výdajů a jejich časový odkaz na odpovídající účetní období je zajištěna přítomností rozpočtových distribučních účtů v účetním plánu. Rozpočet – distribuční účty – účty, které jsou navrženy tak, aby evidovaly všechny podniky, které se v době svého vzniku neshodují s vykazovaným obdobím, ve kterém by měly být zahrnuty do výrobních nákladů nebo obchodních nákladů. Zároveň jsou některé náklady podniku vynaloženy ve vykazovaném období, ale ve vztahu k výrobním nákladům je lze odepsat až později, v následujících účetních obdobích, a pro zaúčtování se používá aktivní účet „ Náklady příštích období “. jim .
Náklady příštích období svou ekonomickou podstatou tvoří skupinu nákladů příštích období, tzn. náklady nezaúčtované ve vykazovaném období, ve kterém skutečně vznikly, a pro účely generování výrobních nákladů budou tato aktiva odepisována pouze v budoucích obdobích, kdy budou využity služby, které poskytují.Jiné výdaje naopak zatím neproběhly, ale v dohledné době jsou nevyhnutelné; navíc je předem známa jejich standardní výše, účel, nákladové objekty. Proto je vhodné tyto náklady zahrnout do nákladů účetního období ve vypočtené normalizované výši, ačkoli skutečné náklady se očekávají až v následujících účetních obdobích. Takové zaúčtování nákladů v účetnictví se nazývá rezervace budoucích výdajů a plateb. Rezervované částky nákladů na konkrétní druh činnosti a použití rezervních fondů na náklady se účtují na pasivním účtu „Rezervy na budoucí výdaje“.
Účet „Rezervy na budoucí výdaje“ je v souladu s aktuální Účtovou osnovou určen k účtování dostupnosti a pohybu částek rezervovaných pro konkrétní účely.Rozpočtové a distribuční účetní účty jsou vedeny za účelem zohlednění a rovnoměrného rozdělení nákladů na výrobu a jiné činnosti vzniklé ve vykazovaném období, ale související s budoucími vykazovanými obdobími nebo uznané ve vykazovaném období, ale vytvořené později a připisované snížení měsíčních časově rozlišených rezervy na budoucí výdaje. [6] Archivováno 26. listopadu 2016 na Wayback Machine
Kalkulační účty - účty, které jsou určeny pro účtování, seskupování a účetní zobecňování výrobních nákladů a kalkulaci skutečných výrobních nákladů komerčních produktů. Na kalkulačních účtech se generují informace pro kalkulační výpočty skutečných nákladů na sklizené zásoby, vyrobené produkty. Kalkulační účty se vyznačují aktivním zůstatkem.
Na vrub kalkulačních účtů jsou inkasovány náklady spojené s tvorbou inventarizační hodnoty dlouhodobého majetku (účet 08 „Investice do dlouhodobého majetku“), náklady na pořízení materiálu (účet 15 „Pořízení a pořízení hmotného majetku“ ), náklady na vyrobené výrobky (účet 20 "Hlavní výroba") atd.Přijatý a připsaný hmotný majetek je odepsán v kalkulované ceně ve prospěch kalkulačních účtů. Přítomnost debetních zůstatků na nich naznačuje, že mají také známky inventárních účtů.
Z kreditu kalkulačního účtu se provádí převod ukazatelů nákladů na dokončená výrobní zařízení. Debetní konečný zůstatek (ukazatele nákladů na nedokončenou výrobu) se převádí do rozvahy jako souhrnná položka „Nedokončená výroba“, která zahrnuje zůstatky účtů „Hlavní výroba“, „Polotovary vlastní výroby“ ", "Pomocná výroba", "Pomocná výroba a farmy" atd. V novém období se tyto ukazatele zapisují na kalkulační účet ve formě debetního počátečního zůstatku rovnající se hodnotě nedokončené výroby na začátku doba.Kalkulační účty slouží k získání údajů nezbytných pro kalkulaci nákladů na vyrobené výrobky, provedené práce, poskytnuté služby. [7] Archivováno 26. listopadu 2016 na Wayback Machine