Dělové platformy TAUT - dlouhodobé otevřené dělostřelecké palebné body , které byly součástí první linie obrany kyjevského opevněného prostoru .
Přesný výklad zkratky TAUT není znám. Výzkumníci nevylučují, že se jedná o „Pěší dělostřelecké zařízení (těžké)“. Celkem bylo v KiUR 21 jednotek takových struktur . Zdaleka se ale nedochovaly celé. Některé byly zničeny v poválečném období při zemědělských pracích nebo při výstavbě předměstí Kyjeva [1] .
Motivem pro stavbu TAUT byla potřeba mít v opevněném prostoru vlastní regulérní dělostřelectvo v nejnebezpečnějších směrech. Všechny v současnosti známé body typu TAUT se nacházejí v nejnebezpečnějším směru pro tanky - na západní straně opevněné oblasti Kyjeva v oblasti vesnic Vita-Pochtovaya - dálnice Zhytomyr. Dělostřelectvo polních vojsk v otevřených pozicích přitom mohlo být potlačeno masivní nepřátelskou palbou [1] .
TAUT byla nenápadná otevřená obdélníková plošina vyhloubená do země z betonu se 2 bočními uzavřenými sklepy na mušle. Ve stěně podlahy byl výřez pro zbraň. Šířka vlastní dělové plošiny byla 4 m, délka 3,2 m, výška od podlahy k hornímu řezu zdi byla až 1,75 m. Stěny měly tloušťku asi 15 cm. sklep byl cca 100 cm, délka cca 220 cm.Výška vstupu do sklepa je 110 cm.Ve dvou bodech TAUT byla antifragmentační betonová podlaha. a ve všech ostatních byla instalována srubová střecha. 76mm dělo z roku 1900 bylo instalováno v konstrukci na kaponiérovém vozíku Durlyakher z roku 1902. Během výstavby KiUR na přelomu 20. a 30. let 20. století neměla Rudá armáda ve výzbroji moderní kasematní dělostřelectvo. Volba se proto zastavila u výzbroje z dob první světové války . Posádka výběžku se nacházela v nedalekých zemljankách [1] .
TAUT №206
TAUT №207
TAUT №231
TAUT №232
TAUT №233
TAUT №405 se železobetonovou podlahou