Zbraně na dálku [1] , Zbraně na dálku [2] - zbraně používané na dálku , bez přímého kontaktu s nepřítelem .
Na počátku 20. století se palné zbraně dělily na ruční a tzv. dělostřelecké a ruční zbraně se dělily na:
Výzbroj pevností se podle jejich účelu zároveň dělila na:
Dálkové zbraně byly určeny k udržení pod palbou nejdůležitějších zásobovacích cest , míst vhodných pro umístění parků, skladů , skladišť , dílen a obléhacích baterií , stejně jako k dělostřeleckému boji na velké vzdálenosti. K tomuto účelu jsou určena zejména děla s dlouhým dostřelem, aby donutili nepřítele umístit sklady daleko a tím zkomplikovat dodávku zbraní a střelných zbraní k bateriím . Zbraně na dálku mohly být relativně malé ráže . Ve všech státech je pro tento účel určeno 6palcové dělo , dlouhé asi 30 ráží, s počáteční rychlostí asi dvě tuny. a dosah asi 12 verst , střílející vysoce výbušné bomby a šrapnely . Nechyběl ani střelecký minomet [4] .
U zbraní na dálku jsou úderným prvkem zpravidla různé druhy projektilů . Zbraně na dálku jsou klasifikovány jako kinetické zbraně a z technického hlediska se liší způsobem urychlování střel. Jednou z odrůd je vrhací zbraň , poháněná silou svalů nebo pomocí pružin, torzí a pák. Další kategorie zbraní na dálku je spojena s pyrotechnikou a zahrnuje střelné a raketové zbraně . Vzduchovky založené na hydroaerodynamice , stejně jako elektromagnetické urychlovače , railgun a Gauss gun, mají podobný charakter jako střelné zbraně . Zbraně na dálku také zahrnují celé spektrum zbraní s řízenou energií , které zahrnuje dopad na cíl pomocí mikrovln , laserů , ultrazvuků , nabitých částic a tak dále.