| Velká turecká válka a rusko-turecká válka (1686-1700) | |
|---|---|
| Vídeň - Shturovo - Neugeysel - Mokhach - Krym - Patachin - Nissa - Zerneshti - Slankamen - Azov - Podgaitsy - Zenta | |
Obléhání Neugeyselu - obléhání turecké pevnosti Neugeysel (moderní město Nové Zámky na Slovensku) císařskými vojsky ve dnech 7. července - 19. srpna 1685 během Velké turecké války . Obléhání skončilo pádem pevnosti.
Pevnost Neugesel byla postavena Habsburky v letech 1573-1581 jako opevněný bod proti Turkům a byla jednou z nejmodernějších pevností v Evropě . Na konci 17. století tvrz tvořil bastionovitý val s hlubokým příkopem a vnější uzavřené opevnění. Kolem pevnosti postupně vyrostlo město. Desetkrát se ho Turkům nepodařilo dobýt, ale v roce 1663 byl Neugeysel obléhán a vzdán kapitulací Turky pod velením Ahmeta-Kepriliho . Na vině byla strategická chyba velitele pevnosti Adama Forgaha , který podcenil turecké síly. Neugeysel se tak na 22 let stal centrem osmanské provincie ( Vashvarský mír ).
24. května 1683 byl Neugeisel obléhán císařskými vojsky pod velením vévody Karla Lotrinského . Byly zahájeny obléhací práce a proti pevnosti byla zahájena silná palba, ale příchod 200 000-silné turecké armády na začátku června donutil Charlese zrušit obléhání a ustoupit přes řeku Raab .
O dva roky později, 7. července 1685, byl Neugeisel obléhán podruhé Karlem a začaly obléhací práce na 3 stranách. První útok byl podniknut proti baště poblíž silnice k Grandu a 11. července se útočník přiblížil na 700 kroků; 19. července zahájily palbu všechny baterie útočníka a 28. července byla dokončena další minometná baterie, udělala se mezera a začaly důlní práce. Pokus turecké armády o záchranu města skončil neúspěchem. V pevnosti byl již nedostatek potravin, obránci však nejen odmítli nabídku kapitulovat, ale večer 24. července obklíčení úspěšným výpadem posekali celou posádku reduty naproti Vídni. Brána. K překonání příkopu z něj útočníci odvedli vodu a začali ji na 2 místech bombardovat fasciny, tato díla však byla náletem výrazně zničena a podařilo se je znovu opravit až 3. srpna. 7. srpna Karl, nechávající 10 tisíc lidí na obléhání pevnosti, pod velením Caprara se zbytkem armády zamířil proti turecké armádě u Gran. 10. srpna velitel nabídl kapitulaci s právem volného odchodu, ale tuto nabídku Caprara odmítl. Již 11. srpna bylo možné zaútočit na vzniklé mezery, ale kvůli neustálým silným dešťům byl útok naplánován na 19. srpna. Mezitím bylo na hřebeni glacis postaveno dalších 5 baterií a zahájily palbu. V 8 hodin ráno, 19. srpna, se útočníci vrhli ve 2 kolonách k mezerám, podporováni silnou palbou svých baterií. Po zoufalé bitvě Turci vyhodili bílou vlajku.