Osinovka (stavropolská oblast)

Osinovka  je vesnice v okrese Stavropol v regionu Samara .

Geografie

Nachází se na jihu přídě Samara  - nedaleko břehu přehrady Saratov mezi obcemi Vinnovka a Ermakovo .

Historie

Obec je připomínána od roku 1647. Založena pravděpodobně uprchlými rolníky.

V roce 1714 byl v obci postaven kamenný kostel ve jménu sv. Mikuláše Divotvorce (zničen, nyní je nejstarším dochovaným na území Samarské Luky. Podle legendy jej nechal postavit hrabě A. D. Menšikov pro zázračnou záchranu ho před smrtí během bouře na Volze od Mikuláše Divotvorce. Existuje předpoklad, že se nachází na místě trosek staršího kostela.

V roce 1870 byla v obci otevřena první škola. Byly jí tři roky, učila se gramotnost, aritmetika, zákon Boží, základní historie. Všechny třídy se zabývaly v jedné místnosti, používaly se i tyče. Prvním učitelem ve škole byl Akim Dmitrievich Lapshin.

První záchranářské stanoviště bylo v obci otevřeno teprve v roce 1910. Předtím jednou týdně vesnici navštěvoval záchranář ze Sosnovy Solonet, na kterého se nemocní obraceli.

V roce 1918 byla v obci nastolena sovětská moc.

V roce 1928 bylo vytvořeno JZD „Red Builder“ a o něco později obec „Red Dawn“, která zahrnovala 7-15 domácností. ale již v červnu 1929 vstoupili komunardi do JZD, kde v té době bylo 27-30 domácností. Během kolektivizace se asi 80 % vesničanů stalo kolektivními zemědělci. V roce 1933 se na JZD objevil první traktor, v roce 1934 vznikl MTS . Později bylo JZD sloučeno s JZD z Vinnovky a dostalo název „Kolkhoz pojmenovaný po Molotovovi“.

JZD se zabývalo chovem zvířat a polním pěstováním, byl zde i včelín. V obci byla základní škola, velká dřevěná družina, kovárna, strojní a větrný mlýn. V knihovně bylo až 3 tisíce knih.

V roce 1929 byl kostel uzavřen, byly čtyři pokusy o jeho vyhození, ale stále stojí, i když již nelze obnovit. Navzdory těžké destrukci je však pro region jedinečnou architektonickou památkou z počátku 18. století, která kombinuje ruskou stupňovitou architekturu konce 17. století a prvky evropského baroka počátku 18. století.

Za Velké vlastenecké války odešla na frontu až stovka obyvatel obce, více než 60 z nich se nevrátilo.

31. října 1967 byl u příležitosti 50. výročí Říjnové revoluce v Osinovce otevřen pomník-obelisk hrdinům občanské války, bratřím Lazarevovým Ivanu Fedorovičovi a Pavlu Fedorovičovi.

V 70. letech bylo v obci asi 80 domů. Většina obyvatel pracovala na JZD, které se jmenovalo „Volgar“ a sdružovalo Osinovku, Vinnovku, Ermakovo. Představenstvo JZD sídlilo v Osinovce. V roce 1975 se JZD stalo součástí JZD Kuibyshev a stalo se jeho třetí pobočkou.

V roce 1977 byl v Sosnových Solonetech vybudován areál chovu hospodářských zvířat, načež tam bylo přemístěno stádo dojnic. Již tak řídce osídlená vesnice ztratila mnohem více obyvatel, kteří se přestěhovali do sousedních osad. Vesnice byla považována za neperspektivní a postupně se vyprázdnila. Uspořádání Osinovky se však ujala správa JZD pojmenovaná po Kujbyševovi, zastoupená novým předsedou N. I. Ananievem. Koncem 80. let bylo v obci postaveno 5 patrových domů, později 4 chalupy, nové bydlení připadlo strojníkům JZD, ale i měšťanům, kteří se do obce přistěhovali. V roce 1989 byla položena asfaltová cesta přes Osinovku do Vinnovky. V roce 1991 se objevila automatická telefonní ústředna pro sto čísel.

Počet obyvatel se postupně zvyšoval. K 1. lednu 1995 měla Osinovka 255 obyvatel.

V roce 1998 byla postavena nová škola, všechny ulice obce byly vydlážděny, počet obyvatel byl již asi 320 lidí.

Populace

Poznámky

1. ↑ 1 2 Celoruské sčítání lidu v roce 2010. Statistická sbírka "Počet a rozložení obyvatelstva regionu Samara" (zip). Staženo: 29. října 2018. (Ruština)

Odkazy

• Historické informace o obci Osinovka (nepřístupný odkaz) . Správa venkovské osady Osinovka. Datum přístupu: 25. září 2013. Archivováno z originálu 4. března 2016. (neurčitý)