Pavlovský okres (Altajské území)
Pavlovský okres je administrativně-teritoriální útvar ( venkovský obvod ) a obecní útvar ( městský obvod ) na území Altaj v Rusku .
Správním centrem je obec Pavlovsk , která se nachází 59 km od Barnaulu .
Geografie
Oblast se nachází v severní části regionu. Sousedí s okresy Kalmanskij , Talmenskij , Topchikhinsky , Rebrikhinsky , Shelabolikha v regionu a městem Barnaul .
Rozloha je 2230 km².
Klima je kontinentální . Průměrná teplota v lednu je -18,6ºС, v červenci +20ºС. Roční množství atmosférických srážek je 370 mm. Půdy - černozemě , vyluhované obyčejné, luční černozemě, světle šedý les , lužní louka, v jižní části - solonce .
Regionem protéká řeka Ob a její přítoky Kasmala a Barnaulka . Jsou zde dva pásové borové lesy - Kasmalinský a Barnaulský . Roste borovice , bříza , osika , topol , vrba . Ze zvířat žije - liška , zajíc , los , veverka , korzák , veverka , jezevec . Z ptáků - husa , kachna , holubice .
V regionu je 35 osad, největší jsou Novye Zori , Cheremnoye , Komsomolsky , Prutskoy , Kolyvanskoye , Shakhi , Lebyazhye .
Historie
Okres byl založen v roce 1925 [5] . 15. ledna 1944 bylo 6 vesnických zastupitelstev Pavlovského okresu převedeno do nového okresu Shelabolikha [6] . 20. prosince 1957 byla část území zrušeného Česnokovského okresu připojena k Pavlovskému okresu [7] .
Populace
Počet obyvatel |
---|
1959 [8] | 1996 [9] | 1997 [9] | 1998 [9] | 1999 [9] | 2000 [9] | 2001 [9] |
---|
36 431 | ↗ 41 200 | ↘ 40 900 | ↗ 41 000 | ↗ 41 300 | → 41 300 | ↗ 41 400 |
2002 [9] | 2003 [9] | 2004 [9] | 2005 [9] | 2006 [9] | 2007 [9] | 2008 [9] |
---|
→ 41 400 | ↗ 41 465 | ↘ 41 182 | ↗ 41 409 | ↗ 41 756 | ↗ 42 211 | ↗ 42 790 |
2009 [9] | 2010 [10] | 2011 [9] | 2012 [9] | 2013 [11] | 2014 [12] | 2015 [13] |
---|
↘ 42 307 | ↘ 40 235 | ↗ 40 286 | ↘ 40 254 | ↗ 40 506 | ↗ 40 831 | ↘ 40 775 |
2016 [14] | 2017 [15] | 2018 [16] | 2019 [17] | 2020 [18] | 2021 [4] | |
---|
↗ 40 835 | ↘ 40 727 | ↘ 40 297 | ↘ 39 393 | ↘ 38 968 | ↘ 38 252 | |
Národní složení [19]
národnost
|
muži
|
ženy
|
Celkový
|
%
|
Rusové
|
|
18 055
|
20 587
|
38 642
|
93,1
|
Němci
|
|
620
|
668
|
1 288
|
3.1
|
Ukrajinci
|
|
293
|
309
|
602
|
1,45
|
Bělorusové
|
|
64
|
69
|
133
|
0,32
|
Ázerbájdžánci
|
|
78
|
51
|
129
|
0,31
|
Arméni
|
|
67
|
37
|
104
|
0,25
|
Kazaši
|
|
49
|
40
|
89
|
0,21
|
Tataři
|
|
48
|
34
|
82
|
0,2
|
celkový:
|
19 502
|
21 993
|
41 495
|
100
|
Administrativně-obecní struktura
Pavlovský okres z hlediska administrativně-územní struktury kraje zahrnuje 15 administrativně-územních útvarů - 15 zastupitelstev obcí [20] .
Městský obvod Pavlovský v rámci obecní struktury zahrnuje 15 obcí se statutem venkovských sídel [21] :
Ne. | Venkovské osídlení | administrativní centrum | Počet sídel _ | Obyvatelstvo (lidé) | Rozloha (km²) |
---|
jeden | Rada obce Arbuzovský | Arbuzovka | čtyři | ↘ 972 [4] | 114,78 [3] |
2 | Rada obce Buranovský | Obec Buranovka | jeden | ↗ 824 [4] | 98,34 [3] |
3 | Rada obce Eluninsky | Vesnice Elunino | 2 | ↘ 547 [4] | 161,12 [3] |
čtyři | Rada obce Kolyvan | Obec Kolyvanskoe | 3 | ↘ 1793 [4] | 179,31 [3] |
5 | Rada obce Komsomol | Komsomolská vesnice | 3 | ↘ 2665 [4] | 184,80 [3] |
6 | Obecní rada Lebyazhinskij | Vesnice Lebyazhye | jeden | ↘ 925 [4] | 234,08 [3] |
7 | Rada obce Novozorinskij | Vesnice Nové Zori | 3 | ↘ 3281 [4] | 10,51 [3] |
osm | Rada obce Pavlovský | vesnice Pavlovsk | 2 | ↘ 13 576 [ 4] | 341,16 [3] |
9 | Rada obce Pavlozavodsk | vesnice sibiřských světel | 3 | ↗ 1565 [4] | 171,15 [3] |
deset | Rada obce Prut | vesnice Prutskoy | 3 | ↘ 2460 [4] | 150,93 [3] |
jedenáct | Rada vesnice Rogozikhinsky | Vesnice Rogozikha | 2 | ↘ 1059 [4] | 122,90 [3] |
12 | Rada obce Štukovského | vesnice Štukovo | 2 | ↘ 1602 [4] | 116,22 [3] |
13 | Obecní rada Cheremnovskiy | Vesnice Cheremnoye | 2 | ↘ 4605 [4] | 82,26 [3] |
čtrnáct | Obecní rada Černopjatovského | Vesnice Černopyatovo | 2 | ↘ 641 [4] | 154,33 [3] |
patnáct | Rada vesnice Shakhovsky | Vesnice Shakhi | jeden | ↘ 1737 [4] | 81,12 [3] |
Osady
V okrese Pavlovský je 34 osad:
Zrušené osady:
Ekonomie
Hlavním směrem ekonomiky je zemědělství. V okrese jsou podniky na zpracování zemědělských produktů, těžba dřeva. Na území okresu je vyčleněno 145 rolnických (farmářských) podniků převážně v obilném směru, je jim přiděleno 19,4 tis. ha půdy, z toho 17,5 tis. ha orné půdy. Značné objemy průmyslových výrobků v regionu produkují následující podniky: OJSC Cheremnovskiy Sugar Plant, LLC Sodruzhestvo.
Doprava
Okresem procházejí dvě dálnice republikového významu:
Sociální sféra
V areálu se nachází umělecká galerie, muzeum historie oblasti a 6 pamětních parků. Na území okresu se nacházejí regionální státní instituce: speciální (nápravná) internátní škola Pavlovsk, psycho-neurologická internátní škola Pavlovsk, dětská ozdravovna Pavlovsk.
Hrdinové Sovětského svazu
- Andreev, Georgy Fedoseevich (1922-1945) - účastník Velké vlastenecké války
- Berezin, Ivan Nikolaevič (1923-1944) - účastník Velké vlastenecké války
- Golubev, Sergej Vasiljevič (1923-2007) - účastník Velké vlastenecké války
- Zagainov, Stepan Tarasovich (1921-1945) - účastník Velké vlastenecké války
- Isakov, Georgy Semjonovič (1919-1944) - účastník Velké vlastenecké války
- Koněv, Boris Ivanovič (1914-1944) - účastník Velké vlastenecké války
- Michajlov, Polikarp Michajlovič (1909-1944) - účastník Velké vlastenecké války
- Raevsky, Grigory Nikolaevich (1911-1944) - účastník Velké vlastenecké války
- Oshchepkov, Andrei Ivanovič (1922-1942) - účastník Velké vlastenecké války
- Rassocha, Semjon Nikolajevič (1914-1938) - účastník bitev u jezera Khasan
- Siminikhin, Nikolai Efimovich (1922-1996) - účastník Velké vlastenecké války
Poznámky
- ↑ jako administrativně-územní subjekt
- ↑ jako obec
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Území Altaj. Celková plocha pozemků obce . Získáno 12. července 2015. Archivováno z originálu 12. července 2018. (neurčitý)
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2021 . Získáno 27. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 2. května 2021. (Ruština)
- ↑ Historie oblasti . Získáno 31. července 2015. Archivováno z originálu 22. srpna 2019. (neurčitý)
- ↑ Informační zprávy // Vědomosti Nejvyššího sovětu SSSR. - 1944. - č. 11 (271). - str. 8.
- ↑ Věstník Nejvyššího sovětu SSSR. č. 1 (896), 1958
- ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1959. Skutečný počet obyvatel měst a jiných sídel, okresů, krajských center a velkých venkovských sídel k 15. lednu 1959 v republikách, územích a krajích RSFSR . Získáno 10. října 2013. Archivováno z originálu 10. října 2013. (Ruština)
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Počet obyvatel k 1. lednu
- ↑ Výsledky celoruského sčítání lidu na území Altaj v roce 2010. Svazek 1. Počet a rozložení obyvatelstva . Datum přístupu: 6. března 2015. Archivováno z originálu 6. března 2015. (Ruština)
- ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2013. - M.: Federální státní statistická služba Rosstat, 2013. - 528 s. (Tabulka 33. Obyvatelstvo městských částí, městských částí, městských a venkovských sídel, městských sídel, venkovských sídel) . Datum přístupu: 16. listopadu 2013. Archivováno z originálu 16. listopadu 2013. (Ruština)
- ↑ Území Altaj. Odhady počtu obyvatel k 1. lednu 2014 a průměr roku 2013 . Získáno 3. července 2017. Archivováno z originálu dne 3. července 2017. (Ruština)
- ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2015 . Získáno 6. srpna 2015. Archivováno z originálu dne 6. srpna 2015. (Ruština)
- ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2016 (5. října 2018). Získáno 15. května 2021. Archivováno z originálu dne 8. května 2021. (Ruština)
- ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2017 (31. července 2017). Získáno 31. července 2017. Archivováno z originálu 31. července 2017. (Ruština)
- ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2018 . Získáno 25. července 2018. Archivováno z originálu dne 26. července 2018. (Ruština)
- ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2019 . Získáno 31. července 2019. Archivováno z originálu dne 2. května 2021. (Ruština)
- ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2020 . Získáno 17. října 2020. Archivováno z originálu dne 17. října 2020. (Ruština)
- ↑ Wayback Machine . web.archive.org (25. října 2018). Staženo: 22. prosince 2020. (neurčitý)
- ↑ Zákon Altajského území „O administrativně-teritoriální struktuře Altajského území“ . Získáno 19. srpna 2019. Archivováno z originálu dne 2. června 2020. (neurčitý)
- ↑ Zákon území Altaj ze dne 1. března 2008 N 27-ЗС „O postavení a hranicích obecních a administrativně-územních subjektů okresu Pavlovskij na území Altaj“ . Získáno 19. srpna 2019. Archivováno z originálu dne 19. srpna 2019. (neurčitý)
- ↑ Sociální mapa zastupitelstva obce Arbuzovský k 31.12.2019
- ↑ Obecná charakteristika obce Rada obce Kolyvan
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Počet obyvatel podle obcí k 1. lednu 2011, 2012, 2013 (včetně podle zúčtování) podle aktuálních účetních údajů
- ↑ Obecná charakteristika obce Rada obce Eluninsky
- ↑ Obecná charakteristika obce Rada obce Kolyvan
- ↑ Obecná charakteristika obce Rada obce Kolyvan
- ↑ Sociální mapa zastupitelstva obce Arbuzovský k 31.12.2019
- ↑ Sociální mapa zastupitelstva obce Arbuzovský k 31.12.2019
- ↑ Sociální mapa zastupitelstva obce Arbuzovský k 31.12.2019
- ↑ Obecná charakteristika obce Rada obce Eluninsky
Odkazy