| správní kraj [1] / obecní kraj [2] | |||||
| Pavlovský okres | |||||
|---|---|---|---|---|---|
|
|||||
| 52°41′10″ s. sh. 47°08′15″ východní délky e. | |||||
| Země | Rusko | ||||
| Obsažen v | Uljanovská oblast | ||||
| Adm. centrum | Pavlovka _ | ||||
| Vedoucí magistrátu | Tuzov Alexandr Alexandrovič | ||||
| Historie a zeměpis | |||||
| Náměstí | 1017,6 km² | ||||
| Časové pásmo | UTC+3:00 [4] a UTC+4:00 [4] | ||||
| Počet obyvatel | |||||
| Počet obyvatel | ↘ 12 462 [3] lidí ( 2021 ) | ||||
| Hustota | 12,25 osob/km² | ||||
| Digitální ID | |||||
| OKATO | 73 232 | ||||
| OKTMO | 73 632 | ||||
| Oficiální stránka | |||||
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |||||
Pavlovský okres je administrativně-územní jednotka ( správní obvod ) a obecní útvar ( městský obvod ) na jihozápadě Uljanovské oblasti v Rusku .
Správním centrem je sídliště městského typu Pavlovka .
Rozloha okresu je 1017,6 km². Obyvatelstvo - 12 462 [3] lidí. (2021). Celková výměra zemědělské půdy je 73,3 tisíce hektarů, z toho 64,4 tisíce hektarů zemědělské půdy, z toho 52,3 tisíce hektarů je orná půda. V kraji působí 17 zemědělských podniků. Lesy pokrývají 20 % plochy.
Rodiště spisovatele Fjodora Panferova (nar. 1896 ve vesnici Pavlovka ), politika Michaila Suslova (nar. 1902 ve vesnici Šakhovskoje , kde je po něm pojmenovaná knihovna-muzeum).
Erb obecního útvaru "Pavlovský okres" Uljanovské oblasti v podstatě odráží historické kořeny a tradice a je to štít s trikolorním polem azurové (modrá, modrá), šarlatová (červená, šarlatová) a zelená, rozdělená diagonálně bílým pruhem symbolizujícím koňskou obchodní cestu. Uprostřed štítu je zlatá podkova (symbol blahobytu) a strom na kopcích (symbol lesního kraje a místopisná poloha kraje). V pravém horním rohu je tzv. volná část je čtyřúhelník s kompozicí erbu Uljanovské oblasti.
Vlajka městské formace "Pavlovský okres" Uljanovské oblasti je tříbarevný panel s poměrem délky vlajky k její šířce 3:2. V horní části, která zabírá 3/4 vlajky, je dvoubarevné pole azurové (světle modrá, modrá) a šarlatové, rozdělené diagonálně bílým pruhem, v jehož středu jsou umístěny prvky státního znaku. vyobrazený. Ve spodní části je po celé délce zvlněný zelený pruh, oddělený od červeného pole tenkým bílým pruhem spojeným šikmým bílým pruhem.
Hymna městské formace "Pavlovský okres":
Slova : N. Kotková
Hudba : V. Kurdyaeva
Na straně Volhy
Je zde široká rozloha pozemku
Kde je náš kraj?
Jsme vlasti.
Refrén:
Nazdar, země Pavlovsk!
Nazdar, malá vlast!
Mimo svět
Sladší než ty!
Obyvatelé Pavlovska milují všechno
Sladký vzduch vašich lesů
A pramenitá voda
Rozloha nekonečné oblohy.
Refrén:
Nazdar, země Pavlovsk!
Nazdar, malá vlast!
Mimo svět
Sladší než ty!
Dáváš nám víru v sílu,
Náš domov je malý
Zde se plní všechny sny
Inspirativní pro život.
Refrén:
Nazdar, země Pavlovsk!
Nazdar, malá vlast!
Mimo svět
Sladší než ty!
Hymnus ve zvukovém rozlišení lze stáhnout i z oficiálních stránek městské části.
Oblast se nachází v jižní části Uljanovské oblasti. Na severu hraničí s Nikolaevským okresem , na východě se Starokulatkinským okresem Uljanovské oblasti , na jihu s Volským , na jihozápadě s Baltaiským okresem Saratovské oblasti , na západě okres Neverkinsky v regionu Penza .
Rozloha okresu je 1017,6 km².
Okresní středisko - r.p. Pavlovka se nachází 300 km od regionálního centra Uljanovsk. Vypořádání - 28.
povrchová vodaHydrografická síť regionu je málo rozvinutá. Do povodí patří řeky protékající v jeho jižní části. Tereshka , řeky tekoucí v severní a západní části regionu patří do povodí. súra. Obě řeky krajem neprotékají. Hydrografickou síť na území kraje doplňují rokle a strže, kterými protéká voda při jarních povodních a po vydatných deštích. Zbytek času jsou jejich spodky suché.
V jižní části regionu protékají řeky Izbalyk (přítok I. řádu), Mostyak, Kalmantai a Sengilei (Usklei). Na severu a západě regionu protékají řeky Kadada (Ilim) - přítok I. řádu, Lomovka, Kasley-Kadada, Yelan-Kadada, Talanikha. Úplně tečou řeky Sengilei, Talanikha, Lomovka a v regionu pramení řeky Kalmantai a Kadada. Řeky jsou napájeny vodou z tání, dešťovými srážkami a podzemní vodou.
V revíru je dále 8 rybníků se zrcadlovou plochou od 0,5 do 50 ha a cca 12 rybníků se zrcadlovou plochou do 0,5 ha. Technický stav hrází a povodí je vyhovující.
Povrchová voda se používá pro napájení dobytka, zalévání zeleninových zahrad a domácích potřeb.
Zdrojem znečištění řek a rybníků jsou kotce pro dobytek, chovy hospodářských zvířat, splašky z polí a domovní odpad.
přírodní podmínkyÚzemí Pavlovského okresu Uljanovské oblasti je charakterizováno mírným kontinentálním klimatem, vzniklým především vlivem kontinentálního polárního vzduchu asijského kontinentu, v zimě podchlazeným a v létě přehřátým, jakož i změkčujícím vlivem Atlantický oceán. Tato okolnost se projevuje v celkovém prodlužování zimy, zkracování přechodných období a v možnosti hlubokých anomálií ve všech složkách klimatu.
Průměrné roční teploty vzduchu se v závislosti na reliéfu, oblačnosti, nadmořské výšce a podložních plochách pohybují v celém regionu od 3° do 4° nad 0°. Průměrná roční amplituda kolísání teploty vzduchu je 33°–34°, absolutní je více než 80°.
Termíny přechodu průměrné denní teploty vzduchu přes 0°, 5°, 10° jsou v tomto pořadí: 2.04, 16.04, 2.05 na jaře a 28.10, 10.10, 18.09 na podzim. Součet průměrných denních teplot vzduchu za období s teplotami nad 0°, 5°, 10° je 2687°, 2433°, 1952°. Průměrné termíny prvního a posledního mrazu jsou 1.10, 8.05. Průměrná délka období bez mrazu je 145 dní.
Průměrná doba trvání zimního období po přechodu průměrné denní teploty vzduchu přes 0° je 153 dní, doba stabilních mrazů je 123 dní.
Srážkově patří Pavlovský okres do pásma se střední a nedostatečnou vlhkostí. Charakteristickým rysem jsou přerušení srážek na jaře a v první polovině léta.
Průměrný dlouhodobý úhrn srážek (dle MS Pavlovka) je 450 mm, z toho 295 mm za teplé období. Denní maximum srážek s 1% pravděpodobností (podle MS Kuzněck) je 84 mm, pozorované maximum je 82 mm. Průměrné datum vzniku a zničení sněhové pokrývky je 23.11., 10.04. Průměrná doba trvání se stabilní sněhovou pokrývkou je 138 dní. Průměrná výška sněhu nejvyšších v zimě je 39 cm.
Z celkových emisí je podíl průmyslových podniků 99,88 %, zemědělských podniků - 0,12 %.
V podnicích regionu neexistují žádné systémy čištění výfukových plynů, s výjimkou asfaltárny DRSU, která má čističku prachu a plynů pro zachycování pevných částic. Účinnost čištění je 95%.
Půda a půdní zdrojePůdní pokryv regionu je různorodý. Vyskytují se zde šedé lesní půdy, tmavě šedé lesní půdy, ale i drnovo-vápenaté půdy. Hlavní oblast regionu zabírají půdy černozemního typu. Mezi nimi jsou podzolizované a vyluhované černozemě. Mechanické složení plodné vrstvy je od těžké hlinité po písčitou, převažují však těžké hlinité a středně hlinité.
Pozemky okresu jsou rozděleny do následujících kategorií (v ha):
Přírodní zdroje
Minerály jsou v oblasti zastoupeny pískem a jílem, vyskytuje se křída. Písek lze použít především pro stavbu silnic a výrobu stavebních materiálů. Hlína se také používá na stavbu a na výrobu cihel (ložisko Šalka). Rozloha lesů je pouze 23 333 hektarů, rozloha pozemků pokrytých lesy je 20 195 hektarů. Lesy 1. skupiny zabírají plochu 16 677 hektarů. z nich:
Lesy 2. skupiny zabírají plochu 4556 hektarů.
Hlavní lesotvorné druhy jsou:
Celková zásoba dříví dle účetnictví lesního fondu je 2909,11 tis. m³, z toho je 775,6 tis. m³ jehličnatého, 532,8 tis. m³ listnatého, 1600,7 tis. m³ jehličnatého dřeva.
Hlavní osídlení regionu začalo v 16. století mordovskými kmeny, po nichž následovali Rusové. V tomto období bylo území Pavlovské oblasti součástí Tatarského chanátu a po jeho likvidaci byly pozemky převedeny do jurisdikce Kazaňského paláce. Tatarští feudálové využívali pouze stepní a luční prostory pro kočovný chov dobytka. S příchodem Rusů začal prudký rozvoj zemědělství, chovu zvířat, řemesel a obchodu.
Rok 1684 lze považovat za výchozí bod osidlování regionu ruskými lidmi, většinou uprchlými rolníky a schizmatickými starověrci, kteří uprchli před carskými úřady a církví. Pokud se za Petra I. lidé přestěhovali do Povolží , pak za Kateřiny II. byly do této oblasti ze střední části Ruska násilně poslány celé vesnice farmářů, řemeslníků a řemeslníků. Díky dochovaným dokumentům známe jména průkopníků Pavlovské oblasti. "V roce 1695 dostali obyvatelé Penzy Pavel a Semjon Polumordvinov, Trofim a Lukyan Mamotov divokou půdu s veškerou půdou v úsecích podél řeky Izbalyk ...". Tak u pramene krásné čisté řeky vznikla vesnička Izbalyk neboli Dmitrievskoje, později zvaná Pavlovka.
O rok později uděluje car šlechtici z Penzy Ivanu Kadyshevovi vesnici Pokrovskoye, která později dostala jméno Kadyshevka. V roce 1701 dostali Alexej Bezobrazov a Dmitrij Ždanov pozemek, na kterém se rozkládala Bezobrazovka, nyní Oktyabrskoye. Za svou službu při ochraně pravého břehu Volhy před nomádskými nájezdy udělil Petr zemi Tatarům, kteří se přestěhovali z kazaňského Simbirsku. Tak vznikla další vesnice regionu, Tatarsky Shmalak. V roce 1705, vesnice Muratovka a Evleika, založené mimozemšťany sloužícími Tatarům. Za nejstarší z vesnic v Pavlovské oblasti je považován Old Picheur, obklopený hustým prstencem hustých lesů. Obcí protékala rozbouřená řeka Lomovka, bohatá na ryby. Ukrývali se zde uprchlí schizmatici a Mordovci a Čuvaši, kteří nechtěli přijmout křesťanství. V této obci však začala éra křesťanství.
V 18. století zde byl postaven chrám na počest ikony Kazanské Matky Boží, Mikuláše Divotvorce a Michaela Archanděla. Později se v horním toku Lomovky vytvořily tři osady najednou: Kholstovka, Naiman a Rashtanovka, kam se ze severu přesunuli Mordvinové-Erzyové. Jejich historie sahá až do 16. století. Ale vesnice Shalkino a Ilyushkino byly založeny bratry Shalka a Ilka Nushtaev v roce 1553, v době Ivana Hrozného. Staré Chirkovo - bývalé Nikolskoje, bylo založeno v dobách Petra Velikého. V roce 1704 zde byl se svolením Petra postaven první kostel ve jménu sv. Mikuláše Divotvorce. Se stavbou kostela začala také vesnice Shakhovskoye, dříve Pokrovskoye. V roce 1726 zde na žádost knížete Šakhovského nařídil Posvátný synod postavit kostel Přímluvy, který se dochoval dodnes.
Takže po více než tři staletí žijí Rusové, Mordovci, Tataři a Čuvaši v harmonii na území Pavlovska. Pak to byli Ukrajinci, Bělorusové, Němci, na začátku minulého století Arméni. Díky své zvláštní geografické poloze, kdy byla Pavlovka a její okolí známé jako jedno z nejbohatších veletržních center v Povolží, se obchodní pasáž táhla na jeden a půl až tři kilometry. Před revolucí v roce 1917 místní obchodníci vypracovali projekt železnice z Kuzněcka přes Pavlovku do Volska. neměl čas. V průběhu své historie byla Pavlovka součástí oblastí Saratov, Penza, Kuibyshev a poté Uljanovsk.
Pavlovský okres byl vytvořen 16. července 1928 [5] jako součást okresu Kuzněck v oblasti Středního Volhy .
Od roku 1935 - Kuibyshevské území .
Od roku 1936 - Kujbyševská oblast .
Od roku 1943 - jako součást Uljanovské oblasti .
Rozhodnutím Krajského výkonného výboru Uljanovsk ze dne 5. října 1960, vzhledem k jejich velké gravitaci a blízkosti regionálního centra Pavlovka, byly tři vesnické rady převedeny z Nikolaevského okresu do Pavlovského okresu: Staropicheursky, Kholstovsky a Starochirkovsky [6]. .
| Počet obyvatel | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1939 [7] | 1959 [8] | 1970 [9] | 1979 [10] | 1989 [11] | 2002 [12] | 2009 [13] | 2010 [14] | 2011 [15] |
| 19 160 | ↘ 17 318 | ↗ 21 667 | ↘ 18 573 | ↘ 17 453 | ↘ 16 539 | ↘ 15 190 | ↘ 15 109 | ↘ 15 056 |
| 2012 [16] | 2013 [17] | 2014 [18] | 2015 [19] | 2016 [20] | 2017 [21] | 2018 [22] | 2019 [23] | 2020 [24] |
| ↘ 14 742 | ↘ 14 356 | ↘ 14 059 | ↘ 13 778 | ↘ 13 617 | ↘ 13 421 | ↘ 13 194 | ↘ 12 953 | ↘ 12 682 |
| 2021 [3] | ||||||||
| ↘ 12 462 | ||||||||
| Ne. | Národnost | 1939 [25] | 2010 [26] [27] |
|---|---|---|---|
| jeden | Rusové | 13916 (72,6 %) | 8307 (58,5 %) |
| 2 | Tataři | 2401 (12,5 %) | 3082 (21,7 %) |
| 3 | Mordva | 2198 (11,5 %) | 2216 (15,6 %) |
| čtyři | čuvašský | 533 (2,8 %) | 315 (2,2 %) |
| 5 | jiný | 103 | 352 |
| 6 | Nespecifikováno | 9 | 935 |
| 7 | Celkový | 19160 | 15109 |
Správní kraj Pavlovsk se v rámci administrativně-územní struktury kraje člení na 1 sídelní obvod a 5 venkovských obvodů [28] .
Do stejnojmenné městské části v rámci organizace místní samosprávy (obecního celku) patří 6 obcí, z toho 1 městské sídlo a 5 venkovských sídel [29] .
Sídelní obvody odpovídají městským sídlům, venkovské obvody venkovským sídlům.
| Ne. | Obec | admin. centrum | Počet sídel _ | Obyvatelstvo (lidé) | Rozloha (km²) |
|---|---|---|---|---|---|
| jeden | Pavlovské městské sídliště | Pavlovka _ | 5 | ↘ 6498 [3] | 296,52 [30] |
| 2 | Baklushinsky venkovské osídlení | Vesnice Baklushi | čtyři | ↘ 1108 [3] | 108,36 [30] |
| 3 | Picheursky venkovské osídlení | Stará vesnice Picheur | 5 | ↘ 1024 [3] | 139,88 [30] |
| čtyři | Kholstovskoe venkovské osídlení | vesnice Kholstovka | 6 | ↘ 1543 [3] | 215,33 [30] |
| 5 | Venkovská osada Shakhovskoye | Vesnice Shakhovskoye | 6 | ↘ 1351 [3] | 199,62 [30] |
| 6 | Shmalakskoe venkovské osídlení | vesnice Tatarsky Shmalak | 2 | ↘ 938 [3] | 57,85 [30] |
V okrese je 28 osad, z toho 1 městská (pracovní osada) a 27 venkovských [28] [29] :
Oblast protínají asfaltové silnice vedoucí do Syzranu , Saratova , Volska , Balakova , Chvalynska , Kuzněcka , Penzy .
Délka asfaltových cest je 143,7 km.
Délka elektrického vedení je 591,2 km. Délka topného vedení je 9,43 km. Areál je plně plynofikován, délka plynovodu je 227,7 km, je zde 170 minikotlů.
Komunikaci v oblasti zajišťuje osada Pavlovsk a servisní skupina Barysh MUES Uljanovské pobočky VolgaTelecom OJSC , mobilní komunikace jsou zastoupeny pobočkami mobilních operátorů: NSS CJSC, Megafon OJSC , VimpelCom OJSC (Beeline) .
| Obce Pavlovského okresu | |||
|---|---|---|---|
| Uljanovská oblast | |
|---|---|
| Města | Baris Dimitrovgrad¹ _ Inza Novoulyanovsk¹ _ MO Sengilei Uljanovsk¹ _ MO ¹regionální význam, tvoří městskou čtvrť |
| Okresy | Bazarnosyzgansky Baryshsky Veshkaymsky Inzenský Karsunský Kuzovatovský Mainsky Melekessky Nikolajevského Novomalyklinského Novospasský Pavlovský Radishevsky Sengilejevského Starokulatkinskij Staromaynsky Sursky Terengulský Uljanovsk Tsilninského Cherdaklinsky |
| |