První personální společnost

První personální rota ( polsky: Pierwsza Kompania Kadrowa ) je polská pěší jednotka vytvořená v Krakově 3. srpna 1914 Jozefem Pilsudskim . Prvními bojovníky roty byli členové Svazu Streltsy a polských oddílů Streltsy . Následně se „První personál“ stal základem první brigády Polských legií .

První kádrová rota byla první kádrovou armádní jednotkou v historii Polska . Moderní historici jej považují za základ pro formování ozbrojených sil meziválečného Polska . V moderním Polsku je památka této jednotky uctívána.

Historie

28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku . Začala první světová válka .

Ve dnech 29. až 30. července zahájil Jozef Pilsudski částečnou mobilizaci střelců. O den později si podrobil polské oddíly Streltsy a 2. srpna začal se souhlasem rakouských úřadů mobilizovat oddíly z Haliče. Tentýž den jmenoval velitelem nové jednotky Tadeusze Kasprzyckého s volacím znakem „Zbigniew“.

3. srpna asi v 18:00 bylo oznámeno vytvoření První personální roty. 4. a 5. srpna pokračovala organizace a výcvik vojáků. Rota se skládala ze čtyř čet , z nichž každá se skládala ze čtyř čet po deseti lidech. Počet jednotek tedy činil 160 osob.

Dne 6. srpna 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Ruské říši . Ve stejný den se první personál přesunul směrem na Mechuv . V Michalovicích stíhači roty zničili ruská kontrolní stanoviště. [1] .

Podle různých zdrojů byl personál jednotky 145-168 bojovníků. Jeho součástí byli členové takzvané Uhlan Seven .

8. srpna 1914 došlo v Mechow k prvním změnám. Bývalý velitel roty Tadeusz Kasprzycki „Zbigniew“ odešel na generální štáb a jeho místo zaujal Kazimierz Jan Piontek „Herwin“. Modest Słoniowski "Slań", důstojník polských střeleckých oddílů, oceněný odznakem " Parasol ", převzal velení 1. čety. Ve stejný den se v družině objevilo prvních 8 dobrovolníků, zvaných Patrol Scouts.

12. srpna 1914 obsadila I. personální rota spolu s rotami Stanislava Tessaro „Zosik“ a Vatslava Vitserkovych „Skaveol“ Kielce . Poté, po neúspěšném pokusu prorazit do Varšavy s cílem vyvolat povstání, se rota vrátila do Krakova a stala se jádrem polských legií.

12. srpna 1919 bylo ve Varšavě na rozkaz vrchního velitele Jozefa Pilsudského uspořádáno setkání „kadrovců“. Jednání se mohli zúčastnit pouze důstojníci, poddůstojníci a vojáci, kteří byli 6. srpna 1914 součástí kádrové roty. „Kadrovtsy“ po příjezdu do Varšavy museli svůj příjezd nahlásit poručíku Stefanu Pomaranskému v Královském zámku [1] .

V období od 16. srpna do 27. srpna byla První personální rota reorganizována na Polské legie (1914-1918) . Je obtížné stanovit přesné datum transformace: Nejvyšší národní výbor vyzval k vytvoření polských legií na 16. srpna [2] , Jozef Piłsudski vyzval k jejich vytvoření na 22. srpna a rakouská vláda oficiálně dala souhlas. dopředu 27. srpna [3] . Všechna tři data v různých pramenech mohou být uvedena současně, což znamená jak datum rozpuštění společnosti, tak datum vzniku polských legií.

Personál

Příkaz

1. Kasprzycki Tadeusz "Zbigniew" - vrchní velitel
2. Litwinowicz Aleksander "Grubszy" "Władysław" - ubytovatel
3. Wieruszewski Michał "Zagończyk" - šéf společnosti
4. Dąbrowiecki Eustachy Jan Karol "Eustachy Wirski" - asistent ředitele společnosti
5. Polniaszek Franciszek "Karol Nowopolski" - asistent šéfa společnosti

První četa

1. Piątek Kazimierz Jan "Herwin" - velitel čety
2. Almstaedt Hugon "Puchacz"
3. Busler Kazimierz "Karol Magoski"
4. Cupial Jozef "Bukowski"
5. Englert Adam "Judym"
6. Ferencowicz Jozef Bohdan "Krzesz"
7. Frydrych Marian "Szulc"
8. Głazowski Stanisław "Sokół"
9. Głowacz Eugeniusz "Ostaszewski Zenobi"
10. Goebel Kazimierz "Taternik"
11. Idzikowski Karol Babinicz
12. Janiszewski Lucjan "Pluch"
13. Jankowski Stanisław "Ziemowit"
14. Jankowski Stefan "Wernyhora"
15. Jóźwik Stefan "Stefanjusz"
16. Karski Kazimierz Jur
17. Karski Mieczysław "Witeź"
18. Kelm Julian "Koperczyński"
19. Kębłowski Stanisław "Kuźnicki"
20. Knobelsdorf Leon «Kruk»
21. Krzymowski Bolesław "Bajka"
22. Kuczerawcew Stefan "Poznańczyk" (následně změnil svůj volací znak na Łannicki)
23. Kuśnierski Kazimierz "Leonard"
24. Łada Eugeniusz "Flow"
25. Marusinski Mieczysław "Lelum"
26. Misiewicz Jan «Roch»
27. Osinski Tadeusz Michal "Brzek"
28. Pisarski-Szreniawa Jerzy "Kmičić"
29. Rozmarynowski Stefan "Żarski"
30. Starzyński Jozef "Paweł"
31. Szeligowski Bogdan Ratajko
32. Witulski Ksawery "Osiecki"
33. Wojewodzki Sylwester "Stefan"
34. Wojtulewicz Walerian "Achilles"
35. Wolski Stefan Bolesław

Druhá četa

1. Paszkowski Henryk "Krok" - velitel čety
2. Augustyniak Mieczysław "Czarnecki"
3. Baszkiewicz Władysław "Baśka"
4. Boerner Ignacy "Emil"
5. Bystrzyński Brunon "Wiktor", "Skrzetuski"
6. Caspaeri-Chraszczewski Tadeusz "Lech"
7. Dłużniakiewicz Janusz "Sęp"
8. Dobrowolski Henryk "Sęk"
9. Dziembowski Kazimierz Huragan
10. Glinski Jerzy "Eustachy"
11. Grzybowski Franciszek "Kruk Bialy"
12. Horoszkiewicz Roman "Woynicz"
13. Kamienski Kazimierz "Lubon"
14. Kaszubski Tadeusz "Kowalewicz"
15. Maciszewski Seweryn "Wład"
16. Mansperl Bronisław "Haber"
17. Mierzejewski Bolesław Strzecha
18. Orzechowski Marian "Burkacki"
19. Ostrowski Tadeusz "Oster"
20. Pawłowski Janusz "Josef"
21. Platonoff Zygmunt Antoni "Tlater"
22. Pomarański Stefan "Borowicz" (bratr Sigmunda z 3. čety)
23. Przepałkowski Zygmunt "Młot"
24. Rettinger Wacław "Graba" (změněna volací značka na Graba-Łęcki v roce 1922)
25. Smolenski Marian Jozef "Kolec"
26. Spitzbarth Artur "Jerzy"
27. Strzelecki Kazimierz "Kazik"
28. Sujkowski Zbigniew Bolko
29. Szymanski Roman "Tebanski"
30. Wagner Adolf "Werner"
31. Zembrzuski Konrad "Bury"

Třetí četa

1. Burhardt Stanisław "Bukacki" - velitel čety
2. Boba Edward
3. Ciecierzyński Zbigniew "Zbych"
4. Dąbkowski Zygmunt "Korczak"
5. Ferencowicz Jozef "Krzesz"
6. Ferencowicz Władysław "Graf"
7. Gajewski Stanisław "Chłop", "Mokrski"
8. Gieysztor Stanisław "Szachowski"
9. Głodowski Tadeusz "Boruta"
10. Kaminski Mieczysław "Obotrycki"
11. Kuczyński Jan "Zygmunt"
12. Malinowski Jan "Rudzki"
13. Morris-Malcolm Jerzy "Poraj"
14. Pomarański Zygmunt "Brzózka" (Stefanův bratr z 2. čety)
15. Radomski Jerzy "Niemira"
16. Staszewski Jozef "Krowajtys"
17. Szczepanowski Jozef "Wojno"
18. Szubert Franciszek "Moździnski"
19. Tarnasiewicz Edmund Wacław "Heldut"
20. Trąbinski Jerzy "Czarny"
21. Woronicz-Hagedeusz Brunon "Jerzy"
22. Woźniak Jozef "Sokolowski"

Čtvrtá četa

1. Jan Kazimierz Kruszewski "Kruk" - velitel čety
2. Bąkowski Leon "Kirkor"
3. Bryzek Aleksander "Kłos"
4. Chmielewski Czesław "Rafał"
5. Czaykowski Eugeniusz "Jastrzębski Tomasz"
6. Długoszowski Bolesław Wieniawa
7. Doleżko Franciszek "Bogdanowicz"
8. Hiller Stanisław "Ignacy Nowak"
9. Jablonski Konstanty "Kostek"
10. Jachimowski Stanisław "Czarny"
11. Jasinski Ignacy Zawisza
12. Kowalski Wincenty "Hook"
13. Łęgowski Czesław "Srednicki"
14. Molenda Andrzej "Olszewski"
15. Momot Wiktor Brawura
16. Nowak Aleksander "Hauke"
17. Oberg Jan "Borgjasz"
18. Ogoniewski Kacper "Kosinski"
19. Parczyński Stanisław "Młot"
20. Pągowski Bolesław "Orwicz"
21. Romański Tadeusz "Taro" [4]
22. Stachlewski Bohdan "Dan"
23. Stachlewski Bronisław "Wiesław"
24. Jan Tarnowski "Winicjusz"
25. Wiśniewski Tadeusz "Szabelski"
26. Woźniakowski Jan "Czywar"
27. Zalewski Marcin "Nałęcz"
28. Zieleniewski Tadeusz "Kalina"

Mounted Patrol

1. Prażmowski Władysław "Belina" - velitel koňské hlídky
2. Głuchowski Janusz "Janusz"
3. Jabłoński Antoni "Zdzisław"
4. Kulesza Stefan "Hanka"
5. Skotnicki Stanisław "Grzmot"
6. Skrzyński Ludwik "Kmičić"
7. Karwacki Zygmunt "Bończa"
8. Krak Stefan "Dudzieniec" [5]
9. Kleszczyński Edward "Dzik" (připojil se k hlídce dne 4. srpna)

Sanitární hlídka

1. Stryjeński Władysław Jan Augustyn "Bystram" - velitel sanitární hlídky [6]
2. Rouppert Stanisław "Teodor"
3. Rajs Mieczysław Zenon "Dewajtis"
4. Grodecki Miłosz Gabriel Tadeusz "Oskierko"
5. Buczma Adam
6. Bekrycht Zenon "Głowinski"
7. Oberhard Izydor je novým velitelem sanitární hlídky [7] [8]

Ostatní (přesná příslušnost nebyla stanovena)

1. Fabiszewski Stefan "Tadeusz" (1. nebo 2. četa)
2. Hapiczuk Jan "Michał" (2. nebo 4. četa)
3. Jarema Jozef "Ziętek"
4. Jakubowski Andrzej "Łokietek" (3. nebo 4. četa)
5. Jakubowski Antoni "Sabin"
6. Kilich Jan "Kufel"
7. Klimek Piotr Rola
8. Konarski Aleksander "Wyrwicz"
9. Kowalczewski Ignacy "Sępiński"
10. Kowalski Czeslaw
11. Krysiński Alfons "Walenty" (2. nebo 4. četa)
12. Manicki Bronisław "Łamigława"
13. Napiórkowski Aleksander "Kordian" (1. nebo 4. četa)
14. Nodzenski Michal "Jastrzębiec"
15. Palkij Stanislav
16. Renik Jozef "Kiryłło"
17. Sarnowski Wacław "Głowacki"
18. Stefański Mieczysław "Bojanek"
19. Świderski Jan "Leszek"
20. Kosinski (jméno neznámé)
21. Kowalczuk Leon "Lew"
22. Lazarini de Colonna Edward "Powiślak"
23. Makowski Wincenty Franciszek (Wacław?) "Wilk"
24. Szapelski Feliks
25. Tomczyk Leopold "Glinka-Gliniecki"
26. Wendorff Stefan "Konopka"
27. Winiarz Jerzy Edward Orsza
28. Worosz Henryk Adolf "Dolek"
29. Zadworny Adam Zamorski
30. NN "Walgierz" (jméno a příjmení neznámé)
31. NN (jméno a příjmení neznámé)
32. NN (jméno a příjmení neznámé)

Píseň

Dva vojáci z první personální roty pro ni napsali cvičnou píseň. Tato píseň je dnes v Polsku populární, ale v moderních představeních je zmínka o Moskvicích zpravidla nahrazena a 2 verše jsou odstraněny. Pořadí veršů (kromě prvního) se může během představení měnit [9] [10] .

Poznámky

1. ↑ 1 2 Pierwsza Kompania Kadrowa – zalążek wojska polskiego  (Polsko) , Polskie Radio SA (3 sierpnia 2014). Archivováno z originálu 21. srpna 2014. Staženo 20. srpna 2014.
2. ↑ Mała encyklopedia wojskowa  (polsky) / Urbanowicz, Józef. - Varšava: Ministerstvo národní obrany, 1970. - Svazek 2: KQ. - S. 163.
3. ↑ Wrzosek, Mieczysław. Polski czyn zbrojny podczas pierwszej wojny światowej: 1914-1918  (polsky) . - Varšava: Wiedza Powszechna , 1990. - S. 91-92. — ISBN 8321407242 .
4. ↑ Według ustaleń str. Witek, Tadeusz Romański opuścił Kraków 10 sierpnia i do kompanii dołączył sześć dni później.
5. ↑ W drugim patrolu zastąpił Zygmunta Karwackiego "Bończa".
6. ↑ Adam Judym-Englert, Pierwsza Kompania Kadrowa w: 6 Sierpień 1914-1934 , s. 13.
7. ↑ Marek Gałęzowski. Muzeum Józefa Piłsudskiego  (Polsko)  (nedostupný odkaz) . Získáno 3. července 2018. Archivováno z originálu 16. března 2016.
8. ↑ Alexander Oberhard. Aleksander Oberhard rodokmen a genealogie.  (Polština) . Získáno 29. března 2022. Archivováno z originálu dne 23. dubna 2021.
9. ↑ Šedá pěchota. Vojácké písně Velké války . Získáno 3. července 2018. Archivováno z originálu dne 6. července 2018. (neurčitý)
10. ↑ Sl. T. Ostrowski - Pierwsza kadrowa (z nutami) . Získáno 3. července 2018. Archivováno z originálu dne 6. července 2018. (neurčitý)

Literatura

• Majchrowski, Jacek M. Pierwsza Kompania Kadrowa. Portrét oddziału  (polsky) . - Krakov: Księgarnia Akademicka, 2014. - ISBN 9788376384627 .
• Pierwsza Kompania Kadrowa // 6. sierpień: 1914 - 1934  (polsky) / Judym-Englert, Adam. - Varšava: Zarząd Główny Związku Legjonistów Polskich, 1934.
• Majchrowski, Jacek M. Wojskowe kariery kadrowiaków  (polsky)  // Wojskowy Przegląd Historyczny. - Wojskowy Instytut Historyczny, 1994. - T. 3 , nr 149 . - S. 78-108 .
• Misiewicz, Michal. Belina i 1 kompania kadrowa  (polsky)  // Wojskowy Przegląd Historyczny. - Wojskowy Instytut Historyczny, 1992. - T. 3 , nr 141 . - S. 128-137 .