První vláda Ramadiera
První vládou Ramadiera je kabinet ministrů, který vládl Francii od 22. ledna do 21. října 1947, během čtvrté francouzské republiky , v následujícím složení:
- Paul Ramadier - předseda Rady ministrů;
- Maurice Thorez - místopředseda Rady ministrů;
- Georges Bidault - ministr zahraničních věcí ;
- Paul Coste-Flore – ministr války (22. ledna – 4. května – Francois Billoud );
- Louis Jacquinot – ministr námořnictva;
- André Maroselli - ministr letectví;
- Edouard Depreux - ministr vnitra;
- Robert Schuman - ministr financí;
- André Philippe - ministr národního hospodářství;
- Robert Lacoste - ministr průmyslových výrobků;
- Ambroise Croisat - ministr práce a sociálního zabezpečení;
- André Marie - ministr spravedlnosti;
- Marcel Edmond Nezhelin - ministr národního školství;
- François Mitterrand - ministr pro veterány a oběti války;
- François Tanguy-Prigen - ministr zemědělství;
- Pierre Bourdan - ministr pro záležitosti mládeže, umění a literatury;
- Marie Mute - ministryně zámořských území;
- Jules Mok - ministr veřejných prací a dopravy;
- Georges Marran - ministr zdravotnictví a obyvatelstva;
- Charles Tillon - ministr pro rekonstrukci a rozvoj měst;
- Jean Letourneau - ministr obchodu;
- Felix Gouin - ministr plánování;
- Marcel Roclore - státní ministr;
- Yvon Delbos je ministrem zahraničí.
Změny
- 4. května 1947 – Pierre-Henri Tejen vystřídá Thoreze ve funkci místopředsedy Rady ministrů. Rezignují i další komunističtí ministři (Croisat, Marran, Tiyon a Billoud).
- 9. května 1947 – Daniel Meyer vystřídal Croaze ve funkci ministra práce a sociálního zabezpečení. Robert Prigen následuje Marranu jako ministr zdravotnictví a obyvatelstva. Jean Letourneau vystřídá Tiyona ve funkci ministra pro obnovu a rozvoj měst. Eugène Thomas vstupuje do kabinetu jako ministr pošt.
- 11. srpna 1947 – Robert Lacoste vystřídal Letourneaua ve funkci ministra obchodu a stal se přitom ministrem obchodu a průmyslu.
Viz také