Plakhuttův přesah (Plakhuttovo téma) je tématem v šachové skladbě . Obětování figurky na kritickém poli způsobí vzájemné překrytí dvou dálkových stejně vzdálených figur soupeře (L—L‚ F—L a F—S) [1] ve dvou variantách; soupeřova překrývající se figurka je pak odkloněna podél akční linie druhé figurky. Charakteristickým znakem přesahu Plakhutty je vytvoření dvou tematických hrozeb (podobně jako u Novotného ). Ve srovnání s posledně jmenovaným však Plakhuttův přesah vyžaduje pro svůj výraz ještě jeden pohyb. Při problémech se čtyřmi a více tahy může být Plakhutta pokryta kritickými pohyby . Námět je pojmenován po československém skladateli J. Plakhuttovi(1827-1883), který ji objevil v roce 1858; v roce 1857 se toto téma objevilo v problému S. Loyda , který se ukázal jako nesprávný.
Černá dáma je „přivázána“ k poli c3, střelec k poli h6. Pokus vynutit si jejich vzájemné překrytí 1.Kg7? (se dvěma tematickými hrozbami 2.Rc3# a 2.R:h6#) je vyvrácena obdobnou kombinací Plakhutty se vzájemným překrýváním bílých figurek, které provádí černá - 1…Nc6!, a pokud 2.Ra: c6, pak 2…B:g7 ! nebo 2. Rxc6 Qxg7! Po předběžném manévru 1.Bc2! Kpg4 Bílé potahy Plakhutta: 2,Kg7! Bxg7 3.Cd1+ Kph3 4.Rxc3+ Bxc3 5.Rxh6# nebo 2...Qxg7 3.Cd1+ Kph3 4.Rxh6+ Qxh6 5.Rxc3# – dvě tematické variace. Další 2…Kc6 3.С:f5+ Kpf3 4.Kh5 — 5.Kh4#/Ke1#.