Stěhování Bastarnů do Římské říše proběhlo za vlády císaře Proba (276-282).
Bastarnae , kteří žili na dolním Dunaji, byli z východu tlačeni gótskými hordami a byli požádáni, aby se usadili na římském území. Císař Probus se v té době pohyboval na východ s úmyslem získat zpět Mezopotámii od Peršanů. V Dolní Moesii (dnešní Bulharsko) se dozvěděl o požadavku Bastarnů usadit se na římském území pod podmínkou, že bude říše chráněna před ostatními barbary. Probus souhlasil a 100 000 Bastarnů se přestěhovalo do Moesia Inferior. Probus se snažil doplnit populaci, která byla během let občanských válek a barbarských nájezdů ve 3. století značně zredukována.
Postupem času byli Bastarnae, kteří podléhali římskému právu a neměli žádnou autonomii, úspěšně romanizováni římským obyvatelstvem. O století později, stejně jako Bastarnae, se Gótové, tlačení Huny, usadili v Dolní Moesii a Panonii. Měli ale jediného vůdce a byli vlastně nezávislí na říši, což byl jeden z důvodů pádu Říma.
Stěhování Vizigótů do Římské říše