Perieki

Perieki , též perieki ( starořecké περί „kolem“ + jiné řecké οἶκος „dům, obydlí“ = „bydlí kolem“) – příslušníci jedné ze skupin osobně svobodného obyvatelstva Lakónie a Messénie v době, kdy tato území existovala. starověký řecký stát Lacedaemon (jinak Sparta ). Osídlena především pobřeží a podhorské oblasti. Na rozdíl od jiných skupin se mohli volně pohybovat a navštěvovat jiná města bez zvláštního povolení, stejně jako provozovat jakoukoli profesionální činnost.

Termín

Slovo „perieki“ je mezi starověkými řeckými autory poměrně běžné, ale obvykle se používá v nejjednodušším topografickém smyslu – k označení lidí žijících na periferii, mimo jakékoli centrum. Jako označení zvláštní sociální kategorie se tento termín ve starověkých textech vyskytuje jen zřídka – nejčastěji ve vztahu ke spartským periekům. Mezi další příklady tohoto druhu patří Aristotelova zmínka o „krétských periikách“, ale zde hovoříme o sociální kategorii, která měla zásadně odlišný status: Aristotelovi „krétští periike“ jsou svým postavením blízcí spartským helotům, nikoli však Sparťanské periikes [1] .

Protože se o perieki nezmiňují ani archaické, ani klasické nápisy z Lakónie a Messénie, nelze s jistotou říci, zda byl tento termín oficiálním označením této sociální kategorie v samotné Spartě [2] .

Původ

Tradičně se věří, že po invazi Dorianů se z Achájců , kteří obývali údolí, stali heloti a z těch, kteří žili v horách, se stali periekové. Existuje další hledisko, podle kterého jsou osady perieks jakousi kolonií Sparty, analogicky s koloniemi Říma.

Stav

Perieki byli pod suverenitou Sparty, ale nebyli jejími občany a nemohli se účastnit politického rozhodování. Stav jejich osad byl ambivalentní. Města Perieki byla na jedné straně bezvýhradně podřízena Spartě, na druhé straně byla jejími vojenskými spojenci. Možná, že počátek této situace byl odložen při dobývání Laconie Dóry, kdy vztahy s dobytým obyvatelstvem byly často budovány na smluvním základě. Svou roli zde zřejmě sehrála i strategická poloha měst Periek, která jsou vojenskými předsunutými stanovišti Sparty.

Bezpodmínečnou povinností měst Perieki bylo zásobování vojáků pro spartskou armádu. V bitvě u Plataea spartský oddíl zahrnoval 5 000 hoplitů -perieků, stejný počet jako Sparťané . V období peloponéské války , kdy počet plnoprávných občanů Sparty začal klesat, začaly tvořit základ spartské armády perieky.

Z ekonomického hlediska si periekové užívali naprosté svobody, s výjimkou výběru daní se Sparťané do jejich záležitostí nepletli.

Poznámky

  1. Zaikov, 2003 , str. 22.
  2. Zaikov, 2003 , str. 23.

Literatura