Petnikov, Grigorij Nikolajevič
| Grigorij Petnikov | |
|---|---|
| Datum narození | 25. ledna ( 6. února ) 1894 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 10. května 1971 (ve věku 77 let) |
| Místo smrti | |
| občanství (občanství) | |
| obsazení | básník, překladatel |
| Směr | futurismus |
| Ocenění |
 |
Grigorij Nikolajevič Petnikov ( 25. ledna [ 6. února ] 1894 , Petrohrad - 10. května 1971 [1] ) - ruský básník, překladatel, nakladatel. Člen SP SSSR od roku 1955 [1] . Člen odborového svazu „ Chirmen of the Globe “.
Životopis
Narodila se v rodině ukrajinského šlechtice-poručíka a Polky, dcera plukovního lékaře.
Studoval na charkovském gymnáziu , v páté třídě vydával ručně psaný časopis, zároveň se spřátelil s Bozhidarem (Gordeevem). Studoval na historické a filologické fakultě Moskevské univerzity , absolvoval právnickou a literární fakultu Charkovské univerzity .
V roce 1913 se začal zajímat o poezii a vstoupil do futuristického tábora. V roce 1914 založil spolu s Božidarem a Nikolajem Asejevem v Charkově nakladatelství Liren , které do roku 1922 vydávalo knihy a sbírky futuristů.
S říjnovou revolucí jsem se setkal s nadšením. Účastnil se občanské války . Od března 1919 krátce stál v čele Celoukrajinského literárního výboru Lidového komisariátu školství Ukrajiny [2] .
V letech 1925 - 1931 . žil v Leningradu, pracoval jako zaměstnanec nakladatelství Academia .
V letech 1931 až 1938 žil v Moskvě.
Od roku 1938 do roku 1958 žil v Malojaroslavci .
V letech 1958 až 1971 žil ve Starém Krymu . Byl pohřben na městském hřbitově ve Starém Krymu .
Byl vyznamenán Řádem „ Čestného odznaku “ [1] , medailemi.
Kreativita
Petnikovovy rané knihy jsou v souladu s umírněným futurismem, spojují následování Chlebnikova (včetně zájmu o ruský folklór ) s vlivem romantismu (není náhoda, že na samém počátku své tvůrčí cesty Petnikov překládal Novalise ) :
A ty jsi pořád nomád
Moje zuhelnatělé čáry,
poslouchej oči v nich světlem
Vodní díry hřmící roh.
Bylo to po Petnikovovi, který Chlebnikov zdědil titul předsedy Zeměkoule . V Petnikovových dílech však počínaje třicátými léty nezůstaly žádné stopy futurismu: je to docela obyčejná sovětská poezie.
Petnikov také hodně překládal: ve 20.–30. letech 20. století. - převážně německá poezie ( Rilke , Werfel , Ehrenstein , Geim a další expresionisté), později - báje starověkého Řecka, ukrajinské lidové pohádky, v roce 1937 vytvořil překlad pohádek bratří Grimmů , mnohokrát přetištěné atd.
Osobní život
Manželka (do roku 1924) - Vera Mikhailovna Sinyakova (1899-1973), později provdaná za prozaika S. G. Gekhta .
Manželka (od roku 1924 do roku 1932) - Melnikova Alexandra Fedorovna, později provdaná za A. G. Bragina .
Skladby
- Letorey. Archivní kopie ze dne 25. října 2016 na Wayback Machine (spolu s N. Aseevem) - M., 1915
- Výhonky slunce: 3. kniha básní. Archivní kopie ze dne 14. prosince 2016 ve Wayback Machine - M., 1918
- Život výhonků, 1918.
- Maryina kniha. Rozsviťte sníh. Archivní kopie ze dne 17. září 2016 ve Wayback Machine - Petrohrad, 1920
- Noční blesk, 1928.
- Kniha vybraných básní, 1930.
- Mládež světa, 1934.
- Západ a východ, 1935.
- Vzácná kniha, 1961.
- Otevřít stránky, 1963.
- Ranní světlo, 1967.
- Text písně, Simferopol, 1969.
- Ať funguje poezie, 1972.
Poznámky
- ↑ 1 2 3 Dopisy Radianské Ukrajiny. 1917-1987: Bibliografická zpráva. - Kyjev, 1988. - S. 468. (ukr.)
- ↑ Kyjevský komunista. - 1919. - 7. března. - č. 34.
Odkazy
- Stránka na webu "Poetry of Moscow University" Archivní kopie z 8. března 2005 na Wayback Machine
- Grigory Petnikov na webu Age of Translation
- Hroby zesnulých básníků Archivováno 12. května 2014 na Wayback Machine
- Stručná literární encyklopedie. Petnikov Archivováno 21. dubna 2018 na Wayback Machine
 |
| |||
|---|---|---|---|---|