Petsval (měsíční kráter)

Petsval
lat.  Petzval

Obrázek sondy Clementine .
Charakteristika
Průměr93,5 km
Největší hloubka2827 m
název
EponymJosef Petzval (1807-1891), rakouský optik. 
Umístění
62°44′ jižní šířky sh. 110°50′ západní délky  / 62,73  / -62,73; -110,83° S sh. 110,83°W např.
Nebeské těloMěsíc 
červená tečkaPetsval
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kráter Petzval ( lat.  Petzval ) je velký starověký impaktní kráter na jižní polokouli odvrácené strany Měsíce . Název byl dán na počest rakouského optika Josefa Petzvala (1807-1891) a schválen Mezinárodní astronomickou unií v roce 1970. Vznik kráteru spadá do nektarového období [1] .

Popis kráteru

Nejbližšími sousedy kráteru jsou kráter Watson na západě; kráter Lippmann na severo-severozápadě; Kráter Hausen na východ-jihovýchod a kráter Derfel na jih [2] . Selenografické souřadnice středu kráteru jsou 62°44′ jižní šířky. sh. 110°50′ západní délky  / 62,73  / -62,73; -110,83° S sh. 110,83°W g , průměr 93,5 km 3] , hloubka 2,8 km [1] .

Kráter Petsval má polygonální tvar s malou prohlubní v severní části a výběžkem ve východní části, středně zničený. Věž je vyhlazená, vnitřní sklon vzdutí je nestejné šířky, s vyhlazenými zbytky terasovité stavby ve východní a jižní části a je označen malým kráterem v severní části. Dno mísy je překřížené, v jihozápadní části mísy je velký kráter. Zaoblený středový vrchol je mírně posunut na sever od středu mísy.

Satelitní krátery

Petsval [3] Souřadnice Průměr, km
C 60°11′ jižní šířky sh. 107°34′ západní délky  / 60,19  / -60,19; -107,57 ( Petsval C )° S sh. 107,57°W např. 47,7
D 60°04′ jižní šířky sh. 105°46′ západní délky  / 60,07  / -60,07; -105,77 ( Petsval D )° S sh. 105,77°W např. 24.3

Viz také

Poznámky

  1. 12 Databáze lunárního impaktního kráteru . Losiak A., Kohout T., O'Sulllivan K., Thaisen K., Weider S. (Lunar and Planetary Institute, Lunar Exploration Intern Program, 2009); aktualizováno Öhmanem T. v roce 2011. Archivovaná stránka .
  2. Kráter Petzval na mapě LAC-134 . Získáno 5. července 2020. Archivováno z originálu dne 30. března 2021.
  3. 1 2 Příručka Mezinárodní astronomické unie . Získáno 5. července 2020. Archivováno z originálu dne 5. srpna 2019.

Odkazy