Andre Pirro | |
---|---|
Andre Pirro | |
Jméno při narození | André Gabriel Edme Pirro |
Datum narození | 12. února 1869 |
Místo narození | Svatý Dizier |
Datum úmrtí | 11. listopadu 1943 (74 let) |
Místo smrti | Paříž |
Státní občanství | Francie |
obsazení | Muzikolog , varhaník |
Otec | Jean Pirro |
Ocenění a ceny | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
![]() |
André Pirro ( fr. André Gabriel Edmé Pirro ; 12. února 1869 , Saint-Dizier – 11. listopadu 1943 , Paříž ) byl francouzský muzikolog a varhaník.
Své rané hudební vzdělání získal od svého otce Jeana Pirra . Později studoval jako dobrovolník ve varhanářských třídách Césara Francka a Charlese Marie Widora . Na počátku 90. let 19. století se připojil k okruhu hudebníků, kteří založili pařížskou Schola Cantorum , učil tam dějiny hudby. V roce 1907 na Sorbonně obhájil disertační práci pro doktora hudby Estetika Johanna Sebastiana Bacha ( francouzsky L'Esthétique de Jean-Sébastien Bach ). Od roku 1912 učil na Sorbonně, od roku 1930 byl profesorem, v posledních letech vedl katedru dějin hudby a nahradil v této pozici Romaina Rollanda (který později vydal Pirrův nekrolog). Od roku 1937 v důchodu .
Kromě Bacha věnoval Pirro samostatné studie Dietrichu Buxtehudeovi ( 1911 ) a Heinrichu Schutzovi ( 1913 ), vydal přehledovou práci „The Clavichors Players“ ( fr. Les Clavecinistes ; 1924 ), monografii „Hudba v Paříži za vlády Karla VI “ ( fr. La Musique à Paris sous le règne de Charles VI, 1380-1422 ; 1930 ) a Francouzská hudba od středověku do revoluce ( fr. La Musique française du Moyen Âge à la Révolution ; 1940 ).
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie | ||||
|