Požární taktika je věda o zákonech rozvoje požáru , metodách jeho hašení a záchrany osob pomocí sil a prostředků hasičského sboru . Hlavním předmětem studia požární taktiky je příprava na hašení a hašení požárů různými silami a prostředky.
V současnosti je hlavním směrem výzkumu požární taktiky identifikace zákonitostí vlastních procesům přípravy a provádění akcí k hašení požárů a provádění souvisejících záchranných operací. Hlavním cílem výzkumu je vyvinout nejúčinnější formy a metody hašení požárů v co nejkratším čase.
Požární taktika zajišťuje vědeckou a metodickou podporu činnosti jednotek PO při záchraně osob v případě ohrožení jejich života, zdraví, dosažení lokalizace a likvidace požáru v co nejkratší době a je zajištěna včasným a efektivním zapojením personálu, požární a záchranná technika, hasicí látky, požární nářadí a vybavení, zásahová technika, spoje a další technické prostředky ve výzbroji hasičských sborů a záchranných složek, které jsou součástí posádky požární ochrany.
Příprava na hašení zahrnuje : vypracování a úpravu provozních dokumentů plánujících taktickou a psychologickou přípravu jednotek PO, jakož i vypracování opatření, která zajistí nezbytné podmínky pro úspěšné hašení požárů v sídlech a organizacích.
Požární taktika řeší následující úkoly:
- studium zákonitostí prvků situace při požáru;
- znalost podstaty akcí k uhašení požáru a provádění souvisejících záchranných akcí;
- identifikace a zdůvodnění nejvhodnějších forem a metod organizace hašení;
- hledání forem a metod pro další zkvalitňování taktické a psychologické přípravy řadových a řídících pracovníků posádek požární ochrany.
Hlavním cílem vytvoření požární služby je zajištění bezpečnosti státu , čehož je dosahováno společnou činností s ostatními veřejnými službami, kde úkoly sociálního a ekonomického zabezpečení spadají ve větší míře na podíl požární služby.
Požární bezpečnost se skládá ze dvou složek – za prvé je to varování a za druhé hašení. Druhý směr je zase podmíněně rozdělen na přípravu sil a prostředků a vlastní hašení požáru. Požární taktika jako vědní obor upravuje jednání hasičů při hašení požárů, provádění mimořádných záchranných akcí a určuje hlavní směry pro organizaci školení zaměstnanců a zaměstnanců požárních útvarů.
Metodická východiska pro posuzování sociální a ekonomické efektivnosti činností jsou dostatečně podrobně definována ustanoveními GOST 12.1.004-91, jedná se však především o první složku - požární prevenci. Co se týče druhé složky – hašení požárů, v současné době neexistuje žádná objektivní metodika pro hodnocení činnosti provozních požárních útvarů. Ekonomický efekt činnosti požárních specialistů lze posoudit pouze nepřímo, například porovnáním hodnot hmotných ztrát při požárech, při hypotetické absenci hasičského sboru, a skutečných ztrát.
Z ekonomického hlediska lze význam požární taktiky definovat jako - zvýšení efektivity jednotlivého hasiče i hasičských sborů jako celku, což by v konečném důsledku mělo vést ke snížení nákladů a zároveň by umožnilo dosáhnout vyšších sociálních a ekonomických efektů. indikátory při hašení požárů v podmínkách nutnosti důsledného dodržování legislativních norem.