Pokutinský, Filip

Filip Roman Pokutyński ( polsky Filip Roman Pokutyński , 23. srpna 1829 Varšava – 28. října 1879 Krakov ) byl polský architekt.

Životopis

Vystudoval Technický institut v Krakově (1842–1847) a Berlínskou akademii architektury (1849–1851). Studoval také ve Francii a Itálii. Spolu s Józefem Niedzwieckým vedl vlastní architektonickou kancelář v Krakově . Navrhoval stavby v různých stylech historismu (zejména novorenesance). Jeho dílo se do značné míry odrazilo v ideových základech Karla Friedricha Schinkela . Od roku 1856 byl profesorem stavebnictví na krakovském technickém institutu. Autor publikací o dějinách architektury. Rytíř Řádu svatého Silvestra. Otec architekta Józefa Pokutinského. Nějakou dobu působil ve Lvově . V letech 1871-1873 byl členem městské rady Lvova, první kadence volené podle zákona z roku 1870. Předčasně rezignoval. [3] Zemřel v Krakově, byl pohřben na Rakovitském hřbitově v rodinném trezoru Mončinského, Pokutinského a Čechova na poli La. [čtyři]

• Vlastní třípatrový dům architekta v Karmelitské ulici (nyní č. 29), navržený společně s Józefem Nedzwieckým , 1874 . Interiér obsahuje malebnou výzdobu vyrobenou v roce 1876 F. Staudingerem.
• Dům vědecké společnosti ve Slavkovském ulici 17 na rohu s kostelem sv. Marka (1857–1864). Kamenné konzoly vestibulu a terakotovou sochařskou výzdobu fasády vytvořil sochař Paris Philippi , vnitřní malby (ztraceno) malíř Gustav Lindqvist. Po transformaci společnosti na Akademii vědění bylo málo prostor a Pokutinskij byl pověřen navrhnutím dostavby, která byla dokončena v letech 1875-1877. V letech 1911–1913 proběhla přestavba podle návrhu Józefa Pakese a Václava Krzyżanowského . Další restrukturalizace byla provedena v roce 1951.
• Kostel Nejsvětějšího Srdce a klášter sester-Sharitok na Varšavské ulici (1869–1871).
• Kostel svatého Vincence de Paul na sv. Filip, 19.
• Palác Ogińských a Potulitských na současné Piłsudského ulici 4 (1879).

• Casino na současné Shevchenko Avenue , 13 ( 1874 - 1876 , spoluautor Ludwik Wiezhbitsky, sochař Leonard Marconi ) [5]
• Palác hraběnky Isabelly Didusické v dnešní ulici Štefánikova 3 (1872–1873) [6]
• Budova hypoteční banky na náměstí Galicskaya , 15 (1872) [7] .
• Vila ve švýcarském stylu na ulici Franco 121 poblíž kostela sv. Sofie. Byla postavena jako sanatorium pro děti na objednávku sester Šaritkových. Projekt z roku 1872 , realizovaný v roce 1873 . Vila byla těžce poškozena během bojů v roce 1944 [8] .
• Kaple rodin Kshechunovich a Kiselkov na hřbitově Lychakiv ve Lvově [9] [10] .

• Novogotická vila manželů Milewských v obci Piekary u Krakova (1857–1865). Interiéry byly vyzdobeny ve stylu italské novorenesance a anglické novogotiky (nezachováno). Projekt byl vystaven v roce 1857 v Krakově na výroční výstavě Společnosti přátel výtvarného umění. V roce 1865 vydal Pokutinsky litografické album s kresbami vily (Willa w Piekarach, ed. autolitograficzne w 14 tablicach, Kraków 1865.).
• Radnice v Ivano-Frankivsku . Projekt Anastaziho Pshybilovského z roku 1869, upravený o rok později Pokutinským, realizovaný v roce 1871. Stavba, stylově rozhodnutá převážně v neoklasicistních formách, sestávala z podlouhlé dvoupatrové budovy se silně dominantní třípatrovou věží. Radnice byla před rokem 1929 rozebrána na stavbu nové. [jedenáct]
• Nemocnice sester Sharitok v Rohatynu. Projekt z roku 1873, realizovaný v roce 1875, nakonec dokončen v roce 1882. [12]

• Vila Milevsky v Piekary ( 1857-1865 )

• Ivano-Frankivská radnice ( 1871 )

• Interiér kostela Sharites poblíž Krakova ( 1871 )

• Bývalá hypoteční banka ve Lvově ( 1872 ).

• Kasino na 13 Shevchenko Avenue ve Lvově ( 1876 )

• Kostel Vincenta de Paul na ulici. Svatý. Filipa, 19 let v Krakově ( 1877 )

• Kaple Kshechunovichi a Kiselkov na hřbitově Lychakiv ve Lvově

• Palác Oginského a Potulického v Krakově ( 1879 )

Poznámky

1. ↑ Filip Pokutyński // Artists of the World Online, Allgemeines Künstlerlexikon Online, AKL Online  (německy) / Hrsg.: A. Beyer , B. Savoy - B : KG Saur Verlag , Verlag Walter de Gruyter , 2009. - doi:10.1515 / AKL
2. ↑ 1 2 3 4 http://tnk.krakow.pl/czlonkowie/pokutynski-filip/
3. ↑ I. Kadencya Rady miejskiej // Miasto Lwów w okresie samorządu 1870-1895. - Lwów: drukarnia W. A. ​​​​Szyjkowskiego, 1896. - S. 184.
4. ↑ "Grodziska-Ożóg K." Cmentarz Rakowicki v Krakowie. - Ed. droga uzupełnione a poprawione. - Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1987. - S. 133. - ISBN 83-08-01428-3 .
5. ↑ Architektura Lvova: Čas a styly. XIII-XXI století - Lvov: Střed Evropy, 2008. - S. 312-313. - ISBN 978-966-7022-77-8 .
6. ↑ Architektura Lvova ... - S. 361.
7. ↑ Architektura Lvova ... - S. 316.
8. ↑ "Biernat M." Kościół pw Św. Zofii // Kościoły i klasztory Lwowa z okresu przedrozbiorowego (1). - Kraków: Antykwa, 2011. - T. 19. - S. 157. - (Materiały do ​​​​dziejów sztuki sakralnej na ziemiach wschodnich dawnej Rzeczypospolitej; Cz. 1). - ISBN 978-83-89273-92-5 .
9. ↑ Krysa L., Figol G. Lyčakovskij nekropole. - Lvov, 2006. - S. 68, 69. - ISBN 966-8955-00-5 .
10. ↑ Architektura Lvova ... - S. 289.
11. ↑ "Komar Z." Trzecie město Galicji. - Kraków: Międzynarodowy Centrum Kultury, 2008. - S. 114-116, 350, 421. - ISBN 978-83-89273-52-9 .
12. ↑ "Ostrowski J." Zaklad SS. Miłosierdzia w Rohatynie // Kościoły i klasztory rzymskokatolickie dawnego województwa ruskiego. - Kraków: Antykwa, 2002. - T. 10. - S. 320, 323. - (Materiały do ​​​​dziejów sztuki sakralnej na ziemiach wschodnich dawnej Rzeczypospolitej; Cz. 1). — ISBN 83-85739-2-0.

Zdroje

• "Bieńkowski W." Pokutyński Filip // Osterreichisches Biographisches Lexikon. - 1980. - T. 8. - S. 163.
• "Białkiewicz Z." Trzy budowle Filipa Pokutyńskiego // Rocznik Krakowski. - Č. 49. - 1978. - S. 141-166.
• Gorski K. Architektura XIX wieku // Rocznik Krakowski. - Č. 6. - 1904. - S. 148-149.
• "Loza S." Pokutyński Filip // Słownik architektów i budowniczych polaków oraz cudzoziemców w Polsce pracujących. — Warszawa: Wydawnictwo im. Mianowskiego, Instytutu popierania nauki, 1931. - S. 270.
• Encyklopedie Krakowa, Krakow-Warszawa 2000, s. 776.