Alexandr Alexandrovič Polovcov | |||
---|---|---|---|
| |||
Datum narození | 1867 | ||
Datum úmrtí | 12. února 1944 [1] nebo 1944 [2] | ||
Místo smrti | Paříž , Francie | ||
Státní občanství | |||
obsazení | diplomat , etnograf , orientalista, memoár | ||
Vzdělání | |||
Otec | Alexandr Alexandrovič Polovcov | ||
Matka | Polovcová, Naděžda Michajlovna | ||
Ocenění |
|
||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Alexander Alexandrovič Polovtsov, Jr. (1867-1944) - ruský diplomat, etnograf, orientalista. Zabýval se epigrafií, shromáždil sbírku starožitností, postavil elegantní vilu na Kamenném ostrově . Bratr vojevůdce P. A. Polovtsova a astronoma N. A. Bobrinskaya .
Nejstarší syn milionářského státního tajemníka Alexandra Alexandroviče Polovcova z manželství s Naděždou Michajlovnou Ijunevou , nemanželskou dcerou velkovévody Michaila Pavloviče . Prasynovec císařů Alexandra I. a Mikuláše I.
Absolvoval „filologické gymnázium“ na Petrohradském filologickém institutu ; dále císařská právnická škola (49. číslo, 1888) ve 2. kategorii, třída X [3] . Do služby vstoupil 16. května 1888 [4] ; důstojník od roku 1889. Sloužil v Life Guards Cavalry Regiment .
24. dubna 1890 se oženil s jednou z nejbohatších dědiců v Rusku, hraběnkou Sofyou Vladimirovnou Paninou (1871-1957). V souvislosti s blížícím se vymřením rodu Paninů se jeho otec snažil dosáhnout toho, aby se jeho syn mohl jmenovat hrabě Panin, ale císař, který byl na svatbě uvězněným otcem, tuto žádost odmítl [5] . Brzy se ukázalo, že Polovtsov, který měl pověst sofistikovaného estéta, preferoval společnost mladých mužů před svou manželkou, zejména svou zaměstnankyní Michailem Andreevem [6] . Sofya Polovtsova získala zpět své rodné jméno a titul a opustila svého manžela.
V roce 1890 se A. A. Polovtsov mladší stal členem rady umělecké školy Stieglitz a postupem času významně přispěl k utváření muzejní sbírky školy.
4. února 1892 byl zapsán na ministerstvo vnitra (MVD), kde pracoval na organizování pomoci obyvatelstvu povolžských provincií postižených neúrodou a přesídlením. Od 15. června 1892 do 1. května 1907 – „Přidružený člen V. třídy Císařského institutu experimentální medicíny “ [4] .
V roce 1896 byl jako úředník pro zvláštní úkoly ministerstva vnitra poslán do Taškentu , aby studoval stav a úkoly přesídlovacího obchodu ve Střední Asii a v Zakavkazsku . M.S. Andreev zaujal místo Polovtsova sekretáře a stal se stálým společníkem a spolupracovníkem Polovtsova, muže bez vědeckých zájmů a záliby ve filantropii. V Taškentu se Polovtsov oženil se Sofyou Alexandrovnou Kunitskou, dcerou náčelníka 7. okrsku (středoasijského) Samostatného sboru pohraniční stráže, generálporučíka A.P.Kunitského [7] .
Od 6. prosince 1898 - kolegiální poradce pro odlišení od Čl. 31.06.1898. Poté přešel na ministerstvo zahraničních věcí , postupně sloužil jako diplomatický úředník pod generálním guvernérem Turkestánu v asijském oddělení ministerstva.
V letech 1906-1907 byl generálním konzulem v Bombaji [ 8] . Státní rada ve funkci mistra koně . 1. května 1907 byl přidělen k 1. odboru ministerstva zahraničních věcí. Zůstal na ministerstvu a poté se několik let věnoval rozvoji těžkého průmyslu na Uralu, což výrazně přispělo k celkovému posílení potenciálu domácího hutnictví a zvýšení blahobytu místního obyvatelstva. Předseda správních rad: Teologická hornická společnost, Teologická železniční společnost.
1. května 1907 byl členem Rady charitativního domu ústavu pro choromyslné císaře Alexandra III., členem Akademie věd, Právnické společnosti při univerzitě a předsedou výboru hl. právní fond. V březnu 1911 vedl akviziční komisi pro muzeum a knihovnu barona A. L. Stieglitze . Během svých cest do Turkestánu a Zakavkazska učinil mnoho akvizic pro orientální sbírku muzea založeného jeho dědečkem [9] .
S vypuknutím první světové války se vrátil na ministerstvo zahraničí; účastnil se mezispojeneckých konferencí a v roce 1916 byl jmenován soudruhem (náměstkem) ministra. Od 1. ledna do 14. března 1917 - a. o. Náměstek ministra zahraničních věcí. Brzy po revoluci odešel do důchodu.
Polovtsov se hodně zabýval historickými otázkami a byl skvělým znalcem ruského umění. V roce 1917 byl ředitelem Stieglitzova muzea a umělecké školy, členem umělecké komise pro palác Gatchina . V listopadu 1917 byl jmenován komisařem Pavlovského paláce pro uměleckou část. První ředitel muzea Pavlovského paláce .
V prosinci téhož roku 1917 byla z paláce velkovévody Nikolaje Nikolajeviče na základě mandátu uděleného A. A. Polovtsovovi mladšímu lidovému komisaři školství A. V. Lunacharskému převedena sbírka užitého umění - porcelán, křišťál, vyřezávané kosti a kámen do Stieglitzovo muzeum, kde bylo zahrnuto 2801 položek. V roce 1918 daroval A. A. Polovtsov muzeu část své osobní umělecké sbírky a majetek ze své dachy na Kamenném ostrově .
V roce 1918 překročil pěšky hranice s Finskem, poté odešel do Francie a brzy se usadil v Paříži, kde si otevřel obchod se starožitnostmi [10] [11] . Ve dvacátých letech 20. století Alexandr Alexandrovič vydal knihu Poklady Ruska v rukou bolševiků.
12. února 1944 zemřel v Paříži. Byl pohřben na hřbitově Sainte-Genevieve des Bois . Jeho druhá manželka Sofya Alexandrovna (rozená Kunitskaja, 1884-1970) ho přežila o čtvrt století; pohřben tam.
Polovtsov, Alexander Alexandrovich (junior) - předci | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Kromě toho připravil k vydání několik dalších děl, které po jeho smrti zůstaly nepublikované.
Polovcevovy paměti byly částečně publikovány v časopise Renaissance (Paříž, březen 1949).
Genealogie a nekropole | |
---|---|
V bibliografických katalozích |