| Aurel Popovič | |
|---|---|
| Aurel Popovici | |
| Aurel Konstantin Popoviči | |
| Datum narození | 4. (16. října) 1863 |
| Místo narození | Lugozh |
| Datum úmrtí | 10. února 1917 |
| Místo smrti | Ženeva |
| Státní občanství | |
| obsazení | politik , novinář , esejista |
| Vzdělání | |
| Zásilka | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Aurel Konstantin Popovici ( Rom. Aurel Constantin Popovici ; 16. října 1863 , Lugoj , Transylvánie – 9. února 1917 , Ženeva , Švýcarsko) byl rakousko-uherský politik a právník rumunského původu. Autor projektu Spojených států Velkého Rakouska.
Syn kožešníka. Vystudoval gymnázium v rodném městě (1880), poté lyceum v Beyusha (1884). Dále studoval medicínu a filozofii na univerzitách ve Vídni a Štýrském Hradci .
V roce 1891 se stal jedním z vůdců Národní rumunské strany . Spolu s dalšími rumunskými intelektuály podepsal roku 1892 Transylvánské memorandum , dokument požadující zrovnoprávnění s Maďary , ukončení pokusů o perzekuci a maďarizaci . V roce 1899 založil v Bukurešti časopis „Mladé Rumunsko“ ( Rom. România Junǎ ).
V roce 1906 navrhl federalizaci rakousko-uherské monarchie, známé jako Spojené státy Velkého Rakouska . Plán vzbudil zájem následníka trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda , ale po jeho zavraždění v roce 1914 a vypuknutí první světové války ztratil na aktuálnosti.
V roce 1916, po vstupu Rumunska do první světové války , Popović opustil Vídeň, kde do té doby žil, a přestěhoval se do neutrálního Švýcarska, aby si nemusel vybírat mezi dvěma zeměmi, které považoval za své. Zemřel v Ženevě, pohřben na hřbitově u kostela sv. Mikuláše v Brašově .
Vladimir Zhabotinsky : „... A Rumuni, Slováci, Chorvati a Srbové na to reagují strašlivou nenávistí k Maďarům a ke všemu, co nosí maďarskou masku. Existuje ale jeden druh, který nenávidí ještě víc. Toto je maďarský Žid. Teď si musím hodně pohrát s politickou literaturou maďarských cizinců. Je doslova napsaná krví a slzami, zachycuje s upřímností – a já mohu jen škubnout bolestí, když na každé stránce této literatury čtu hořké kletby proti maďarským patriotům Mojžíšova zákona. Autoři těchto brožur, lidé, kteří trpěli za svůj lid v exilu a v maďarských věznicích, lidé, kterým nemohu nevěřit, trvají na tom, že není horšího, cyničtějšího Maďara než asimilovaný Žid. A jeden z těchto spisovatelů, Popovici, muž širokého vzdělání a rozhledu, který má ve své podobě 4 roky vězení za polemiky proti maďarským utlačovatelům, napsal hořkou frázi na vysvětlení této psychologické vlastnosti, která zní jako facka do tváře. : „Židé si evidentně myslí, že když se sami tak snadno pomaďarčují a poněmčují, nemají ostatní čemu vzdorovat...“ [1] .