Proskurník širokolistý

Proskurník širokolistý
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:RostlinyPodříše:zelené rostlinyOddělení:KvetoucíTřída:dvoudomá [1]Objednat:UmbelliferaeRodina:UmbelliferaePodrodina:CelerKmen:OmezhnikovyeRod:ZábradlíPohled:Proskurník širokolistý
Mezinárodní vědecký název
Sium latifolium L.

Proskurník širokolistý ( lat.  Síum latifólium ) je vytrvalá rostlina ; druh rodu Marshmallow z čeledi Umbrella .

Botanický popis

Vytrvalá rostlina vysoká až 1,5 m. Lodyha je dutá, větvená, pruhovaná.

Spodní listy (obvykle ponořené ve vodě) jsou dvojitě zpeřené s nitkovitými laloky, horní jsou jednoduše zpeřené s 2-6 páry podlouhlých lístků s pilovitými okraji.

Kvete v červenci a srpnu, květy jsou bílé, malé, shromážděné ve složitém deštníku.

Distribuce

Proskurník širokolistý roste od Evropy až po Sibiř podél břehů močálů, řek, jezer, v rašeliništích a podél okrajů příkopů porostlých rákosem [2] . Chráněno ve většině regionů Francie a Švýcarska .

Význam a použití

Dává včelám medonosný nektar [3] .

Semena lze použít k výrobě esenciálního oleje , který slouží jako zdroj limonenu [4] . Kromě limonenu obsahuje olej také porillaldehyd . Listy a zejména kořeny proskurníku jsou jedovaté [2] .

Existují důkazy o otravě dobytka při požírání kořenů. Neexistují žádné údaje o otravách senem a trávou. Při konzumaci dojnicemi může mléko získat nepříjemnou chuť. Rostlinu požírá bobr obecný ( Castor fiber ) [5] a semena vodní ptactvo [4] .

Poznámky

  1. Podmínky uvedení třídy dvouděložných rostlin jako vyššího taxonu pro skupinu rostlin popsanou v tomto článku naleznete v části „Systémy APG“ v článku „Dvojděložné rostliny“ .
  2. 1 2 Encyklopedický slovník léčivých, silicových a jedovatých rostlin, 1951, s. 300
  3. Abrikosov Kh.N. _ _ _ Fedosov N. F .. - M . : Selchozgiz, 1955. - S. 279. Archivovaná kopie (nepřístupný odkaz) . Získáno 1. října 2011. Archivováno z originálu 7. ledna 2012. 
  4. 1 2 Rabotnov, 1956 , str. 133.
  5. Sokolov E. A. Krmivo a výživa zvěře a ptactva / Ed. Laureát Stalinovy ​​ceny prof. P. A. Mantefel . - M. , 1949. - S. 189. - 256 s. — 10 000 výtisků.

Literatura