| Poslední báseň | |
|---|---|
| beng. শেষের কবিতা | |
| Žánr | román |
| Autor | Rabíndranáth Thákur |
| Původní jazyk | Bengálsko |
| datum psaní | 1928 |
| Datum prvního zveřejnění | 1929 |
| nakladatelství | Visva-Bharati Granthana Vibhaga [d] |
Shesher kobita ( Beng. শেষের কবিতা ) je román indického spisovatele Rabindranath Tagore , klasika bengálské literatury 20. století . Román byl přeložen do ruštiny pod názvem „Poslední báseň“ a „Báseň konce“ [1] .
Zpočátku se Tagore chystal napsat krátkou novelu s názvem Mita in drafts, která se brzy vyvinula v celovečerní román. Koncem června 1928 byl hotov první návrh románu. V té době Rabindranath Tagore navštívil svého učitele, Brajendra Nath Seala v Bangalore . Román vycházel sériově v časopise Probasi od září 1928 do března 1929. V roce 1929 vyšlo kompletní vydání románu [2] .
V centru děje je milostný příběh Amit Rai a Labanya. Hlavním hrdinou je vzdělaný, talentovaný a romantický mladý muž s jemným uměleckým vkusem a touhou po kráse. Amit píše poezii a své autorství skrývá pod pseudonymem Nibaran Chakravarty. Hlavní hrdina, vystudovaný v právu na Oxfordu , žije z otcova jmění a vede život bezstarostného intelektuála. Amit představuje horní vrstvy bengálské společnosti, mísící rysy anglické a bengálské kultury. Považuje se za intelektuálního člověka a stojí v opozici k anglické kultuře, kterou nechce napodobovat, ale staví se také proti všem formám projevů indických tradic. Rád dělá věci jinak. Neřídí se módou a obléká se ve svém vlastním stylu, neboť věří, že móda je maska, která neukazuje osobní krásu člověka. Amit miluje ženskou společnost, ale odmítá se oženit, protože hledá ženu, která by byla stejně vzdělaná a intelektuálně rozvinutá jako on.
Amit se poprvé setkává s Labanyou na hoře Shillong . Jejich auta se srazí , hrdinům se jako zázrakem podaří uniknout smrti. Amit pozná v Labanyi právě tu spřízněnou duši, kterou už dlouho hledal. Postavy spolu komunikují prostřednictvím dopisů a básní. Vznešený Amit vidí, že Labanya je více při zemi. Probouzí se v ní a živí citovou smyslnost, ale přesto se Labanya nestane takovým snílkem jako její milenec. Ani ve chvílích nejvyššího citového vzepětí a nejhlubšího citu lásky nezapomíná na svůj cíl: tichý a klidný rodinný život. Amit se nehodí pro rodinné štěstí , vždy v oblacích a pohroužený ve svých snech vnímá lásku úplně jinak. Labanya se obává, že se nemůže rovnat jeho lásce a citům.
Nakonec dorazí Cathy Mitter, Amitova snoubenka, která Labanyi zcela zničí sny. Vidí propast oddělující ji a Amita. Kathy Mitter patří stejně jako Amit k westernizovaným indiánům. V románu je Cathy popsána poněkud sarkasticky . Změnila své skutečné jméno, Ketaki, na anglický způsob a všemi možnými způsoby zdůrazňuje své postavení a příslušnost k západní kultuře. Kathy kouří, aby se postavila indickým ženám. Amit informuje Cathy, že jeho svatba s Labanyou se bude brzy konat, ale Cathy mu ukáže svůj zásnubní prsten a připomene mu jejich zasnoubení , slzy jí stékají po tvářích. Labanya si nemůže dovolit svého milence takto ponižovat, ale také nechce, aby si Amit zahrával s Katiným životem. Labanya vzpomíná na Shobhanlal, poníženou jejím arogantním odmítnutím. Neodpustí si svou krutost v minulosti a rozhodne se souhlasit s jeho sňatkem. Amit také splní svůj slib a vezme si Cathy. Milenci se k takovému kroku rozhodnou ze strachu, že společný manželský život a život zničí čistý cit, který k sobě mají. Na konci Labanya píše dopis na rozloučenou Amitovi [2] .