Postnikovové jsou obchodníci, filantropové, podnikatelé provincie Tula , osobnosti veřejného života, dědiční čestní občané [1] .
Alexander Michajlovič Postnikov byl obchodníkem prvního cechu a žil v Tule v 19. století [1] . Narodil se v roce 1799, patřil k zakladatelům charitativní společnosti "Mercy". V roce 1851 koupil dům na Chernikovsky Lane 1. Jeho předchozími majiteli byli obchodníci Korobkovové [2] .
Jeho synové byli Vasily a Peter Postnikov, kteří se zabývali podnikáním a aktivními společenskými aktivitami. Bratři se vzdělávali doma, ale byli považováni za velmi vzdělané lidi. Rodina Postnikovů se zabývala obchodem. Měli obchody a obchod v Old Trading Rows poblíž Tulského Kremlu . Byly tam nemovitosti, které rodina pronajímala [1] .
18. března 1866 se stali dědičnými čestnými občany Petr a Vasilij Postnikovovi, obchodníci 2. cechu. Volili je členové městské rady [2] .
V prosinci 1884, po smrti Alexandra Michajloviče Postnikova, Vasilij Postnikov a Pyotr Postnikov uzavřeli dohodu s cílem vytvořit obchodní dům o právech celé komunity. Již v lednu 1885 se na obchodech objevily nápisy „Obchodní dům“ bratři Vasilij a Peter Postnikovi „“. Kapitál jejich obchodního domu byl 18 tisíc rublů [1] .
V roce 1889 inicioval Pyotr Postnikov otevření dětského útulku v Tule, kde se mohlo ubytovat až 30 chlapců [1] .
V roce 1894 pomohl Pjotr Postnikov a jeho manželka Maria Vladimirovna otevřít ubytovnu pro dívky z gymnázia mimo město. Pronajali si prostory, které se nacházely na ulici Staro-Pavshinskaya. Představili také tělocvičnu s domem v Černikovském uličce, ve kterém byl internát. Postnikov byl čestným správcem Tulské reálné školy a členem správní rady nemocnice Společnosti tulských lékařů. V roce 1897 mu byla udělena medaile „Za práci na prvním všeobecném sčítání“, neboť působil jako předseda městské sčítací komise [1] .
V roce 1894 se Peter Postnikov stal hlavou Dumy a poté hlavou města. Jeho bratr Vasilij byl zvolen členem provinční daňové přítomnosti z kupecké společnosti [2] .
Bratři Postnikovové také prováděli bankovní operace. Jejich kancelář se nacházela na rohu ulic Kyjevskaja a Posolskaja. Od roku 1895 v této budově sídlí bankovní úřad manželů Volkových [1] .
Bratři Postnikovové pracovali na sortimentu svého obchodu a velmi ho zpestřili, měli obchod s vínem s sebou. Městské úřady jim umožnily provozovat takový obchod, přestože se poblíž nacházel chrám. V té době nebylo možné prodávat alkohol v chrámech, ale bratři to přesto dělali, protože jejich obchod byl tichý a klidný [1] .
V roce 1895 přidělil Pyotr Aleksandrovič Postnikov peníze, s jejichž pomocí byla otevřena První městská škola. Nyní tuto budovu najdete na adrese: Tula, Komintern Street, 22. Sídlí v ní Dům dětství a mládeže sovětského okresu [1] .
V roce 1898 Peter Postnikov zemřel. Vasilij Postnikov zavře obchodní dům a rozhodne se prodat část svého majetku. Jeho manželka se jmenovala Olga Nikolaevna, měli jednu dceru Alexandru. Pjotr Postnikov zanechal syny – patnáctiletého Nikolaje a šestiletého Makarije [1] .
Později dědicové Petra Aleksandroviče Postnikova souhlasili s návrhem městské vlády a prodali budovu za 140 tisíc rublů, která se nacházela na křižovatce dvou ulic - Kyjevské a Posolské. V letech 1899 až 1907 sloužila tato budova k jednání městské rady a rady. Tato budova se nedochovala, byla zbořena v 80. letech 20. století, kdy se stavěla současná budova vlády regionu Tula. Ale jeden dům, který se nachází v Chernikovsky Lane a kdysi patřil Postnikovům, zůstal zachován. Nyní je to jedna z budov TSPU, která je uznávána jako památka federálního významu [1] .
Vasilij Postnikov zemřel v roce 1900 [2] .
V roce 1904 byla po Petru Postnikovovi pojmenována první městská škola [2] .
Postnikovští obchodníci byli pohřbeni na hřbitově Všech svatých v Tule [1] .