Protojenijský jazyk
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 20. května 2019; kontroly vyžadují
7 úprav .
Jazyk Proto -Yenisei je mateřským jazykem , ze kterého pocházejí jazyky Jenisej . Neexistují žádné písemné památky jazyka Proto-Yenisei, takže jazyk byl obnoven na základě srovnání autenticky ověřených jazyků Jenisej [1] . Podle lexikostatistické glottochronologie došlo ke kolapsu lingvistické komunity Pra-Yenisei nejpozději na začátku 1. tisíciletí našeho letopočtu. E. [2]
Přepis
Mluvčí jazyka Proto-Yenisei neměli psaný jazyk. Ve vědě se pro zaznamenání forem Pra-Yenisei rekonstruovaných srovnávací historickou metodou , před kterou se pro označení jejich hypotetického charakteru tradičně umísťuje hvězdička (*), používá se speciální fonomorfologická transkripce založená na latinské abecedě s dalšími diakritickými znaménky . .
| dopis
|
rekonstrukce
|
překlad
|
| *A |
*ʔama |
matka
|
| *A |
*qäʔj |
hora
|
| *ʌ |
*täχʌr |
vydra
|
| *b |
*ʔob |
otec
|
| *S |
*səŋe |
vlasy
|
| *C |
*cike |
labuť
|
| *d |
*duʔχ- |
kouř
|
| *E |
*bej |
vítr
|
| *ə |
*gəʔt |
děti
|
| *G |
*kʌg- |
sova
|
| *G |
*ʔoG- |
louka
|
| *h |
*hʌqtʌ |
pás
|
| *X |
*xiGa |
slunce
|
| *χ |
*χɔt |
oheň
|
| *i |
*'ise |
maso
|
| *ɨ |
*χɨ̄ʔǮ |
cibule
|
| *j |
*ʔej |
Jazyk
|
| *k |
*keʔt |
člověk
|
| *q |
*kəqʌn |
liška
|
|
|
|
| dopis
|
rekonstrukce
|
překlad
|
| *ʔ |
*takže |
sáně
|
| *l |
*mluvit |
mouka
|
| *ĺ |
*dəce |
vrba
|
| *m |
*ʔim |
matice
|
| *n |
*tɨʔn |
kotel
|
| *ń |
*kūn |
Rosomák
|
| *ŋ |
*χōŋ |
den
|
| *Ó |
*χow |
ústa
|
| *ɔ |
*battɔp |
dlaň
|
| *str |
*pu- |
srdce
|
| *r |
*sur- |
krev
|
| *ŕ |
*ŕɔn |
ret
|
| *r₁ |
*kār₁e |
válka
|
| *s |
*seʔs |
modřín
|
| *t |
*ʔ/e/ʔte |
naživu
|
| *u |
*sulpe- |
myš
|
| *w |
*ʔaw, /*ʔu |
vy
|
| *Ʒ |
*ʔaƷ |
já
|
| *Ǯ |
*Ǯʌr₁ |
zmrazení
|
|
Zájmeno
Každé zájmeno Proto-Yenisei mělo zjevně dva základy - přímý (základ) a nepřímý (přivlastňovací). Tato opozice je jasně viditelná v první osobě, ale je vymazána ve druhé a třetí osobě, protože tyto dva kmeny se často navzájem kontaminují, zobecňují atd.
Množné číslo osobních zájmen vzniklo přidáním koncovky množného čísla. h -ŋ: *ʔaƷəŋ 'my' ( Ket . ə̄tn, jih . ətn, kat . ajoŋ, ac . ajun, ar . aiŋ, pumpa . adɨŋ); *ʔawoŋ 'vy' ( Cat . auoŋ, Ar . aŋ; Ket . ə̄kŋ vytvořený analogií s jednotným číslem). Forma třetí osoby není příliš jasná; soudě podle Ket buŋ, *wVŋ by mělo být také rekonstruováno, ale taková forma je prezentována pouze v Ket-Yug; v Arinu vidíme tvar itaŋ 'oni'. Obecně lze systém pronominálních ukazatelů Pra-Yenisei podmíněně reprezentovat v následující podobě [3] :
|
|
Přímá (základní) forma
|
Predikát. přípony
|
Nepřímá (přivlastňovací) forma
|
Předmětové indikátory
|
| 1. l. Jednotky h.
|
*ʔaƷ
|
*ƷV
|
*b-/*-ŋ
|
*-ŋ
|
| 2. l. Jednotky h.
|
*'Au
|
*u
|
*kV
|
*-[k]u
|
| 3. l. Jednotky h.m.
|
*wV? *u?
|
*du
|
*du, *a
|
*-A
|
| 3. l. Jednotky h.
|
*wV, *ə?
|
*də
|
*də, *i
|
*-i
|
| 1. l. pl. h.
|
*ʔaƷəŋ
|
*Ʒəŋ
|
*---
|
*-Ʒəŋ
|
| 2. l. pl. h.
|
*ʔawoŋ
|
*na
|
*---
|
*-[k]oŋ
|
| 3. l. pl. h.
|
*wVŋ, *aŋ?
|
*al
|
*---
|
*-aŋ
|
Poznámky
- ↑ S. A. Starostin. žProtojenisejská rekonstrukce a vnější vztahy jenisejských jazyků . - M . : Jazyky slovanských kultur, 2007. - S. 147-246.
- ↑ G. S. Starostin. žMorfologie Kottova slovesa a rekonstrukce protojenisejského slovesného systému . - M . : Jazyky ruské kultury, 1995. - S. 122-175.
- ↑ G. S. Starostin. žMorfologie Kottova slovesa a rekonstrukce protojenisejského slovesného systému . - M . : Jazyky ruské kultury, 1995. - S. 122-175.