Festival dračích lodí

Duan-wu nebo Duanwu ( čínsky端午), také nazývané „dvojitá pětka“, protože připadá na pátý den pátého měsíce lunárního kalendáře, je tradiční čínský svátek kalendářního cyklu , který připadá na začátek léta . Jeho název se obvykle překládá jako festival dračích lodí podle nejběžnějšího rituálu a zábavní akce tohoto dne - veslařské soutěže na lodích znázorňujících draky . V tento den je zvykem jíst zongzi .

Původ

Festival dračích lodí je tradičně spojován se vzpomínkou na Qu Yuan [1] nebo v méně obvyklé verzi Wu Zixu .

Obecně platí, že Duan-wu označuje nástup letních veder, a tedy nebezpečí šíření letních nemocí s tím spojených. Proto bylo národní dominantou svátku „odmítání zla“, ztělesněné v místních tradicích používání amuletů z pelyňku, obrázky znázorňující Zhong Kui a další. Tradičně se v tento den věnovala zvláštní pozornost dětem: vyráběly náhrdelníky a náramky z vícebarevných nití, krásné vyšívané tašky; na čelo dítěte rodiče nakreslili čínský znak 王 (wang), což znamená „princ“; na „sebeobranu proti nepřízni osudu“ se děti učily vyrábět luky a šípy . V jednom ze čtyř čínských klasických románů „ Spát v červené komnatě “ (kapitola 31) se v tento den zmiňuje starověký čínský zvyk připevňovat větve orobince a pelyňku ( čínský ex. 蒲艾) k bráně domu. a uvázat talisman v podobě malého tygra ( čín . ex.虎符 ) z tenké hedvábné látky pro "odstranění zla" ( čín . ex.避邪) [2] . Japonci věnovali zvláštní pozornost i této stránce svátku (viz další část).

Festival dračích lodí je také zmíněn a související tradice jsou popsány v jiném čínském klasickém románu, Cesta na západ (kapitola 69):

Před třemi lety, během festivalu Double Five, jsme se všichni s manželi sešli v pavilonu granátových jablek naší zahrady, krájeli rýžové koláčky , připevňovali si pelyněk na oblečení, pili víno vyrobené z kalamusu a realgaru a sledovali závod dračích lodí [3] .

Původní text  (čínština)[ zobrazitskrýt] 三年前，正值端阳之节，朕与嫔后都在御花园海榴亭下解粽插艾Ｒ插艾，饮蜏漌饮蜏漌饮蜏漌饮蜏漌饮辏漌饮辏愼 饮辄4

Distribuce

Duan-wu má své paralely v kulturách jiných asijských zemí: Kodomo no hi , původně přesně v souladu s lunárním kalendářem - Tango no sekku ( Jap. 端午の節句) - v Japonsku Dano (Dano, Surit-nal ) - v Koreji, Doanngo (Tết Đoan Ngọ) - ve Vietnamu.

Čínská tradice závodů lodí věnovaných Duan-wu se rozšířila z Hongkongu a Tchaj-wanu do USA a dalších zemí a získala tak status sportu.

V Čínské lidové republice získal Duanwu spolu s dalšími dvěma svátky ( Dušičky a svátek poloviny podzimu ) status „národního kulturního dědictví“ teprve v roce 2006 a byl zařazen na seznam oficiálních svátků slavených jako státní svátky od roku 2007. Předtím mohlo být provádění slavnostních obřadů věnovaných těmto dnům obviněno z šíření pověry .

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Kolektiv autorů, 2016 , str. 576-577.
  2. ↑ Viz první poznámku na straně 418 v čínském vydání Sen v červené komoře: （清）曹雪芹，（清）高鹗著.红楼梦 (čínsky) . - 2 °C (1996). —北京: 人民文学出版社, 2005. — (中国古典文学读本丛书). — ISBN 7-02-000220-X .
  3. ↑ Doslovný překlad z angličtiny dle zdroje: The Journey to the West. Přeložil a upravil AC  Yu . - The University of Chicago Press, 1984. - Sv. 3. - S. 318. - ISBN 0-226-97153-8 .
  4. ↑ 吴承恩 (Wu Cheng'en)西游记 (Cesta na Západ)  (čínština) . - Peking : Renmin wenxue chubanshe, 2005. - V. 2. - S. 837. - ISBN 7-02-000873-9 .

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích