Preveza

Preveza [2] ( řecky Πρέβεζα [1] ) je město v Řecku na pobřeží zálivu Amvrakikos . Administrativní centrum periferní jednotky Preveza a komunity Preveza v Epiru . Počet obyvatel 19 042 obyvatel při sčítání lidu v roce 2011 [1] .

Etymologie

V roce 1914 spojil filolog profesor Max Vasmer ve své studii „Slované v Řecku“ vznik toponyma s běžným slovanským „doprava“ [3] . Ve starověku bylo město skutečně jedním z výchozích bodů pro lodní dopravu přes Jónské moře . Petros Furkis ( Πέτρος Α. Φουρίκης ) také poukázal na přítomnost v albánštině morfému prevëzë-za ve smyslu transport [4] [5] . Alternativní výklad (Panagiotis Aravandinos, Παναγιώτης Αραβαντινός ) spojuje toponymum s italským prevesione ve smyslu zásob potravin, ustanovení [6] .

Historie

V roce 290 př.n.l. E. Král Pyrrhus z Molossů založil město Bereniki( Βερενίκη ), pojmenované po Berenice I. , matce jeho manželky Antigony , v oblasti dnešní vesnice Michalitsion ( Μιχαλίτσιον ) 10 kilometrů severně od Prevezy. V roce 168 př.n.l. E. město bylo dobyto a zničeno Římany pod vedením Aemilia Paula .

2. září 31 př. Kr. E. se odehrála námořní bitva u Actia , pojmenovaného po mysu Actium na druhé straně Prevezského průlivu a která se stala rozhodující v poslední válce římské republiky . Po vítězství Octavianus Augustus založil Nikopol , jehož ruiny jsou 8 kilometrů severně od centra Prevezy. Po skythské válce ve třetím století Nikopol upadl. Nikopol byl nakonec zničen Bulhary v 10.-11.

V 11. století se objevuje rybářská vesnice Preveza. Preveza byla poprvé zmíněna v roce 1292.

V roce 1204, během čtvrté křížové výpravy, bylo vytvořeno Epirské království . V letech 1358-1416 byla Preveza součástí despotátu umění .

Za vlády Mehmeda II . (1451-1481), v roce 1477, Turci dobyli Prevezu. V roce 1495 opevnili hrad Buka[7] .

28. září 1538 se mezi flotilou Svaté ligy a osmanskou flotilou odehrála bitva u Prevezy , která skončila vítězstvím Hayreddina Barbarossy .

Během turecko-benátské války v září 1684 obsadili Benátčané pod velením Francesca Morosiniho Prevezu. Podle Karlovcovského míru z roku 1699 byla Preveza vrácena Turkům v roce 1701 poté, co byl hrad Buka vyhozen do povětří. V srpnu 1702 byl postaven zámek, dnes známý jako hrad svatého Ondřeje.[8] .

Během další turecko-benátské války v říjnu 1717 Benátčané dobyli Prevezu. Podle Požarevatského míru z roku 1718 šla k nim. Benátčané hrad přestavěli. Mešita ve středu hradu byla přestavěna na katolický kostel sv. Ondřeje. Věž s hodinami byla postavena v roce 1752.

Přes mír Campo Formia přešla Preveza do francouzské první republiky . Do města dorazila posádka 280 granátníků. 12. října 1798 byli Francouzi a jejich spojenci zabiti v bitvě u Nikopolu nadřazenou tureckou silou pod Ali Pasha .

Podle smlouvy z Luneville v roce 1801 byla Preveza postoupena Turecku [9] . Ali Pasha přestavěl a opevnil hrad [10] .

V letech 1863-1912 byla Preveza centrem stejnojmenného sandžaku .

Během první balkánské války , 21. října ( 3. listopadu )  , 1912, Preveza byla osvobozena řeckou armádou.

Řecké vojenské letectvo mělo základnu na letišti Preveza , kde se vyznamenal pilot Nikolaj Sakhov [11] [12] . Oficiálně Preveza přešla do Řecka na základě londýnské mírové smlouvy z roku 1913.

Doprava

Podvodní tunel Aktion - Preveza 910 metrů dlouhý pod Prevezským průlivem, vybudovaný v roce 2002 a je součástí evropské trasy E952 , spojoval Prevezu s vesnicí Aktion na stejnojmenném mysu v obci Aktion -Vonitsa v periferní jednotce Aetolia a Acarnania v periferii západního Řecka .

V Aktion je státní letiště "Aktion"( IATA :  PVK , ICAO :  LGPZ ).

Vzdělávání

Tam je pobočka Technologického vzdělávacího institutu Epirus ( Τεχνολογικό Εκπαιδευτικό Ίδρυμα Ηπείρου ) centrovaný v Arta .

Komunita Preveza

Komunální komunita Preveza zahrnuje pět osad. Počet obyvatel 20 795 obyvatel při sčítání lidu v roce 2011 [1] . Rozloha je 31,526 kilometrů čtverečních [13] .

Populace

Pozoruhodní domorodci

• Theodoros Grivas (1797-1862) - účastník osvobozovací války 1821-30, generál, následně vedl povstání proti králi Otovi.
• Cemil Dino (1894-1972), albánský politik a diplomat.
• Afanasia Tsumeleka (1982) olympijský vítěz z roku 2004 (závodní chůze 20 km).

Poznámky

1. ↑ 123456 _ _ _ _ _ _ _ _ _ Ελληνική Στατιστική Αρχή (2011). Získáno 4. června 2017. Archivováno z originálu 25. prosince 2013.  
2. ↑ Preveza  // Slovník zeměpisných jmen cizích zemí / Ed. vyd. A. M. Komkov . - 3. vyd., revidováno. a doplňkové - M  .: Nedra , 1986. - S. 289.
3. ↑ Vasmer, Max . Preveza // Die Slaven in Griechenland . - Berlín, 1941. - S. 64.
4. ↑ Φουρίκης, Πέτρος A. Η Πρέβεζα, θέσις, κτίσις, όνομα   ( řecky) - Αθήνα: Εταιρεία Βυζαντινών Σπουδών, 1924. - Τ. A _ — Σ. 274-294 .
5. ↑ Peter Soustal & Johannes Koder. Nikopolis und Kephallēnia // Tabula Imperii Byzantini 3. - Vídeň, 1981. - Bd. 3. - S. 242 .
6. ↑ Παναγιώτης Αραβαντινός. Πρέβεζα // Χρονογραφία της Ηπείρου . - Αθήνα, 1857. - Sv. B. — str. 133.
7. ↑ Isager Jacob. Založení a zničení, Nikopolis a severozápadní Řecko. - Dánský institut v Aténách: 978-87-7288-734-0, 2001. - S. 60. - ISBN 978-87-7288-734-0 .
8. ↑ Νίκος Δ. Καράμπελας. Το σημερινό κάστρο του Αγίου Ανδρέα  (řecky) . - 2012. - T. 5 .
9. ↑ Preveza // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
10. ↑ Βλ. Σ. Σκλαβενίτης & Χ. Νικολάου. Η δεύτερη κατάληψη της πρέβεζας (1806) μέσα από αναφορές του τηςαν επτηςας  επτηςας επτησα
11. ↑ Anatolij Demin. Vznik vojenského letectví v Rusku // Letectví a kosmonautika . - 2012. - Srpen.
12. ↑ Sterling Seagrave. Vojáci štěstí. - Time Life Medical, 1981. - 176 s. — ISBN 9780809433254 .
13. ↑ Απογραφή πληθυσμού – κατοικιών της 18ης μαρτίου 2001 (μόνιμος πλιμος πλιμος πλιμος  πλιμος πλιμςςςς — Πειραιάς: Εθνική στατιστική υπηρεσία της Ελλάδας , 2009. — Τ. I. _ — Σ. 382 . — ISSN 1106-5761 .
14. ↑ 1 2 Μόνιμος και Πραγματικός Πληθυσμός της Ελλάδος. Σύνολο Ελλάδος νομοί Απογραφές πληθυσμού 2001 και 1991  (řečtina)  (nedostupný odkaz) . Ελληνική Στατιστική Αρχή . Získáno 22. června 2017. Archivováno z originálu 16. července 2006.

Slovníky a encyklopedie	Brockhaus a Efron Granátové jablko
V bibliografických katalozích	GND : 4496630-1 NKC : xx0122893 VIAF : 238763575 Světová kočka VIAF : 238763575