Předvídavost

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 4. dubna 2020; kontroly vyžadují 5 úprav .

Foresight ve vědě je futurologická metoda definování, popisu objektů, jevů fyzické reality, sociálních procesů, které v době výzkumu neexistují, které se mohou objevit a být objeveny a studovány v budoucnu.

Historie předvídání

Prozíravost vznikla z předvědeckých forem - proroctví a předpovědí , známých již ve starověku . S rozvojem vědy v XV-XVII století. se začala objevovat vědecká předvídavost, jejímž základem je vědecká metoda , která určuje řetězec logicky provázaných vztahů příčina-následek, ze kterého lze vyvodit určitý závěr o budoucnosti.

Vědecká předvídavost je založena na identifikaci zákonitostí vývoje jevu či události, kdy jsou známy příčiny jeho vzniku, formy fungování a průběh vývoje. Předpověď dostatečně lokalizovaná v čase, založená na dostatečně úplných informacích, se obvykle nazývá předpověď, například takové předpovědi byly provedeny ohledně vlastností dosud neobjevených chemických prvků na základě periodického zákona . V případech dlouhého časového období, s nedostatkem počátečních dat nebo vysokou složitostí systému se používá spíše pravděpodobnostně-statistická než deterministická metoda predikce. Deterministické metody se obvykle používají ve vědách, jako je klasická fyzika , chemie , mechanika , řada odvětví astronomie atd. Pravděpodobnostně-statistické předpovědní metody pro vědeckou predikci se používají v takových oblastech, jako je kvantová fyzika , ekonomie , politika , psychologie atd. , pro předpovídání jevů ve složitých systémech vystavených řadě faktorů [1] .

Problém předvídavosti v digitálním věku

Rychlost technologického rozvoje v digitálním věku extrémně zužuje obzory vědecké předvídavosti. Na přelomu XX-XXI století. vědecký a technologický pokrok v oblasti infokomunikací dosáhl kritické rychlosti. To se projevilo tím, že moderní generace je nucena žít v realitě, kdy během jejich života mnohokrát dochází k revolučním proměnám [2] .

Poznámky

  1. ↑ Vědecká prozíravost // Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M  .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.
  2. ↑ Shestakova I. G. Analýza moderních trendů vědeckotechnického pokroku a plánovacích horizontů

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích