| Přemysl Oráč | |
|---|---|
| čeština Přemysl Oráč | |
| Panel s jeho obrázkem | |
| kníže český | |
| 721 - až 760 | |
| Předchůdce | libuse |
| Nástupce | nenápadité |
| Narození | Stadice , Česká republika |
| Smrt |
do 760 Libushin , Česká republika |
| Rod | Přemyslovci |
| Manžel | libuse |
| Děti | Nezamysl , Radobyl a Ludomír |
| Postoj k náboženství | Slovanské pohanství |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Přemysl (Přemysl) Oráč ( česky Přemysl Oráč ) (2. polovina 8. století ) - legendární první český kníže , sedlák, který založil královskou dynastii Přemyslovců (873-1306).
Přemysl byl dosazen na trůn na slovo princezny a věštkyně Libuše , která vládla českému kmeni. Když muži z kmene začali vyjadřovat nespokojenost s tím, že hlavní rozhodčí je žena, požadovali, aby jim ukázali prince. Libuše vyčítala svému lidu, že se dobrovolně vzdal svobody, nazvala Přemyslem.
Pražský kronikář Kozma ve své „ Kronice české “ z 12. století její slova reprodukuje takto:
„Za těmi horami,“ řekla „ Libuši “ a ukázala na hory, „protéká říčka Bílina, na jejímž břehu je vesnice Stadice. A v něm je orná půda 12 sáhů dlouhá a stejný počet sáhů široká. Je s podivem, že ač se tato orná půda nachází mezi tolika poli, přesto k žádnému poli nepatří. Na této orné půdě, na dvou pestrých volech, váš princ orá; jeden z volů je jakoby opásán bílým pruhem, hlavu má také bílou, druhý je celý bílý od hlavy až k hřbetu; a jeho zadní nohy jsou bílé. Nuže, nyní, chcete-li, vezměte mou hůl, můj plášť a šaty hodné knížete a jděte podle rozkazu lidu i mého a přiveďte ho k sobě jako prince a ke mně jako manželku. . Jméno tohoto muže je Pržemysl ; vymyslí mnoho zákonů, které vám padnou na hlavu a krk, neboť v latině toto jméno znamená „myslet dopředu“ nebo „více myslet“. Jeho potomci budou v této zemi vládnout navždy.
Kmen vyslal posly, aby našli Přemysla a přivedli ho do paláce. Velvyslanci tohoto muže snadno našli na poli, kde oral zemi na popsaných volech. Předali mu slova Libuše a touhu všech lidí vidět ho jako mistra. V reakci na to Přemysl pozval posly, aby povečeřeli prostým selským jídlem. Vsedě zapíchl hůl do země, která se během jídla proměnila ve strom se třemi výhonky. Velvyslanci si všimli, že jeden z výhonků velkolepě rostl, zatímco ostatní dva naopak uschly. Význam tohoto jevu vysvětlil Přemysl tím, že z jeho rodu se „mnozí narodí pány, ale vládnout bude vždy jen jeden“.
„Potom oráč, oblékl si knížecí šaty a boty, sedl na horkého koně; nezapomínaje však na svůj původ, vzal s sebou své lýkové střevíce, utkané z lýka, a nařídil je uložit pro budoucnost; a jsou chováni na Vyšehradě v královských komnatách až dosud a na věky.
Po příjezdu do města se Přemysl setkal s Libuší a vstoupil s ní do paláce. Stali se manželi a moudře vládli českému kmeni, omezovali jeho divokost a zaváděli zákony, které platily ještě dlouho poté. Vláda Přemysla až do smrti Libuše byla klidná. Následně české ženy, které se podle pověsti nechtěly podřídit mužské moci, postavily svůj hrad proti Vyšehradu - Děvínu, který byl dobyt až po sedmileté válce.
Podle Gaeka z Libochan k setkání Přemysla a Libuše došlo roku 721 [1] .
Přemysl a Libuše měli tři syny: Nezamysla, Radobyla a Ludomíra. Trůn zdědil nejstarší - Nezamysl .