Aplikovaná věda je soubor znalostí , v nichž výzkum a objevy mají přímou, přímou orientaci na praxi; jedná se o vědy , které zajišťují vývoj nových technologií, konkrétně: akční algoritmy k získání požadovaného produktu [1] . Aplikovaná věda je vědecká disciplína , která aplikuje existující vědecké poznatky s cílem vyvinout praktičtější aplikované systémy, jako je technologie nebo vynález. [2]
Aplikované vědy jsou vědy zaměřené na praktickou aplikaci znalostí získaných v základních vědách ; slouží přímo potřebám společnosti. [3]
Díky rozvoji přírodovědných disciplín fundamentální vědy vzniká soubor nových dat a informací, které nám umožňují uvažovat, předvídat a v některých případech i vysvětlit – a tím i pochopit – jevy v přírodním světě. Aplikovaná věda aplikuje vědecké poznatky do světové praxe. V důsledku toho poskytuje širokou škálu fungování aplikovaných věd. Zejména aplikovaná věda může aplikovat formální vědu, jako je statistika, matematika, medicína, což vede k vytvoření disciplín, jako je aplikovaná statistika , aplikovaná matematika , aplikovaná medicína . a tak dále. Spolu s tím byl historicky určen průběh utváření a vývoje příbuzných oblastí aplikované vědy, jako jsou např. aplikovaná psychologie , aplikovaná etika , aplikovaná biomechanika až po aplikovanou předškolní výchovu. [čtyři]
Aplikovaná věda zahrnuje výzkum zaměřený na využití vědeckých poznatků a metod k řešení praktických problémů , k vytváření nových nebo zlepšování stávajících typů výrobků nebo technologických postupů. Aplikovaný výzkum může zahrnovat výpočty, experimenty, prototypování a testování modelů, počítačové simulace atd. [5]
Vyčlenění aplikované vědy do samostatné definice je spojeno především s integrální charakteristikou typů vědecké a kognitivní činnosti , které se liší svými cíli. Cílem základního výzkumu je tedy poznání jako takové; nejobjektivnější, nejracionálnější zobrazení reality. Cílem aplikovaného výzkumu je instrumentálně efektivní poznání fragmentu reality, určené k řešení konkrétního praktického problému. [6]
Pro základní výzkum je pravdivost znalostí o světě nejvyšší hodnotou; pro aplikovaný výzkum je nejvyšší hodnotou technologická účinnost informací o světě, která se ne vždy shoduje s jejich pravdivostí. V případě fundamentální vědy jsou vyhlídky a průběh výzkumu určovány především úkolem identifikovat a racionálně prezentovat nové, dosud neznámé charakteristiky světa. V aplikované vědě je průběh výzkumu dán potřebou řešení konkrétních technologických problémů, z tohoto důvodu se zde jako vedlejší produkt hledání těchto řešení objevuje novost poznatků o samotném světě . Poznatky získané v rámci aplikovaného výzkumu jsou fixovány především jako prostředek řešení místního praktického problému; tyto znalosti se často objevují ve formách, které neimplikují jejich další přímé kognitivní využití, ale mají přímou praktickou aplikaci: např. návody, metody, technologické receptury atd. [7]
Věda jako definující systém znalostí má složitou strukturu. Existuje tradiční rozdělení věd na základní ( FN ) a aplikované vědy ( PRN ). Úkolem FN v oblasti přírodních věd je poznání základních zákonitostí, kterými se řídí chování a interakce základních struktur přírody. Úkoly základních věd leží na hranici mezi známým a neočekávaným, v souvislosti s nimiž se FN vyznačuje nejistotou konečného výsledku, která zpravidla vede k vědeckému objevu . [osm]
Bezprostředním cílem aplikovaných věd je aplikovat výsledky fyzikální vědy na řešení kognitivních a sociálně-praktických problémů . Zejména z tohoto důvodu objektivně vyvstává důležitá role PRP a implementace jejich výsledků ve výrobě, medicíně, strojírenství, humanitních a společenských vědách.