Lorenzo Priuli | |
---|---|
Lorenzo Priuli | |
82. benátský dóže | |
14. června 1556 – 17. srpna 1559 | |
Předchůdce | Francesco Venier |
Nástupce | Girolamo Priuli |
Narození |
1489 [1] [2] [3] Benátky |
Smrt |
17. srpna 1559 Benátky |
Rod | Priuli [d] |
Otec | Alvis Priuli |
Matka | Chiara Lyonová |
Manžel | Ziliya Dandolo |
Děti | jednoho syna |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Lorenzo Priuli ( 1489 – 17. srpna 1559 ) – 82. dóže z Benátek .
Priuli se vzdělával v oblasti filozofie, jeho kariéra probíhala po civilní linii: zastával funkce podestas, pracoval na dóžecím dvoře a vykonával velvyslanecké úkoly. Prostřednictvím své manželky se sblížil se šlechtickým benátským rodem Dandolo, měl jednoho syna. Podle kronik byl Priuli od přírody chladnokrevný a tvrdohlavý člověk.
Do úřadu dóžete vstoupil 14. června 1556, ale nemuselo se tak stát, kdyby jeho hlavní konkurent Stefano Tiepolo nezemřel během volební debaty. Velkolepost oslav u příležitosti voleb zasáhla fantazii občanů i zahraničních hostů. Tato velkolepá inaugurační procedura zůstala téměř jedinou událostí hodnou zmínky během celé vlády Priuli.
V zahraniční politice Benátky dodržovaly přísnou neutralitu v konfliktu mezi Francií a Španělskem o vliv na záležitosti italských států. V důsledku podepsání smlouvy Cato-Cambresia (1559) připadlo vítězství Španělsku, které velmi brzy obrátilo špičku své zahraniční politiky směrem k Benátkám a začalo se pokoušet o destabilizaci benátského státu (jako např. v případě Bedmarova spiknutí , 1618). Lorenzo Priuli už ale tyto události neviděl, neboť 17. srpna 1559 zemřel ve věku 70 let.
Pomníky na hrobech dóžete Lorenza a Gerolama Priuliho (architekt Cesare Franco).
Doges of Benátky | |
---|---|
8. století | |
9. století | |
10. století | |
11. století | |
12. století | |
XIII století | |
14. století | |
15. století | |
16. století | |
17. století |
|
18. století | |
viz také Časová osa historie Benátek Seznam benátských dóžů |