Strakatý kuskus

strakatý kuskus
vědecká klasifikace
Království: Zvířata
Typ: strunatci
Třída: savců
Infratřída: vačnatci
četa: Dvouchocholí vačnatci
Rodina: Vačice
Rod: strakatý kuskus
Latinský název
Spilocuscus Gray , 1861
typ zobrazení

Kuskus skvrnitý ( Spilicuscus maculatus )
E. Geoffroy , 1803

Kuskus skvrnitý ( lat.  Spilocuscus ) je rod vačnatců z čeledi vačice ( Phalangeridae ).

Popis

Délka těla se pohybuje od 33,8 do 64,0 cm, délka ocasu - 31,5-59,0 cm, hmotnost - od 2,0 do 7,0 kg.

Jeden z největších zástupců kuskusu. V průměru jsou samice větší než samci. Kromě S. papuensis jsou různá pohlaví zbarvena odlišně. Srst je měkká, hustá. U S. maculatus jsou samci, pokud nejsou úplně bílí, šedí s bílými skvrnami nahoře a bílými dole, zatímco samice jsou jednotně šedé a obvykle bez skvrn. U S. rufoniger a mnohem méně u S. kraemeri mají samice na zádech tmavou sedlovou skvrnu, ale samci mají oblast skvrn nebo skvrn. U S. papuensis jsou obě pohlaví označena pouze malými skvrnami. Dospělí jedinci procházejí různými fázemi změny barvy. Uši jsou téměř neviditelné. Konec ocasu je tlustý, drsný, spirálovitě stočený.

Distribuce

Většina strakatý kuskus žije asi. Nová Guinea, dále na ostrovech Sulawesi, Ambion, na některých Šalamounových ostrovech, na poloostrově York a Severním Queenslandu (Austrálie). Žijí především v deštných pralesích v nadmořské výšce 0 až 820 metrů nad mořem. V menší míře obývají mangrovy a otevřené lesy.

Životní styl

Jedná se především o noční a stromová zvířata, která se pomalu a opatrně pohybují po větvích, pevně se drží tlapkami za oporu. Na zemi rychlost pohybu nepřesahuje rychlou chůzi člověka. K odpočinku nevyužívá nory ani hnízda, ale spí na listových plošinách. V noci putuje z větve na větev vrcholky stromů. Živí se listy, plody, květy, mladými výhonky stromů, jeho oblíbenou potravou jsou banány. Příležitostně požírá ptáky a drobné savce. Samci jsou agresivní a neměli by být v zajetí drženi pohromadě.

Ve vrhu jsou sice až 4 mláďata, ale je velká pravděpodobnost, že dospělosti dosáhne pouze jedno z nich. Jeden S. maculatus žije v zajetí více než 11 let.

Druh

Literatura