Reiter, Ludovit

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 13. září 2019; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Ludovit Reiter
visel. Rajter Lajos
základní informace
Datum narození 30. července 1906( 1906-07-30 ) [1] [2] [3] […]
Místo narození Pezinok
Datum úmrtí 6. července 2000( 2000-07-06 ) [1] [2] [4] (ve věku 93 let)
Místo smrti
Země  Československo , Slovensko 
Profese dirigent , skladatel
Žánry klasická hudba
Ocenění Lidový umělec Československa [d] ( 1989 )
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Ľudovít Rajter ( slovensky. Ľudovít Rajter ; 30. července 1906 , Pezinok  - 6. července 2000 , Bratislava ) - slovenský dirigent a hudební skladatel .

Rodina Ludovita Reitera měla německo-maďarské kořeny. Jeho otec byl učitel, kantor a sbormistr. Rodina Reiterů mluvila třemi jazyky: maďarsky, německy a slovensky.

Po absolvování Městské hudební školy v Bratislavě v roce 1920 nastoupil Reiter na Slovenskou hudební školu, kde studoval hru na klavír a violoncello , a po jejím dokončení vstoupil v roce 1929 na vídeňskou Vyšší školu múzických umění , kterou absolvoval. v roce 1929 začal učit na Vyšší hudební škole v Bratislavě . Současně studoval skladbu v Budapešti u Ernő Donagnyho . Student a asistent K. Krause v letech 1939 - 1945. V roce 1933 vedl nový Maďarský rozhlasový orchestr v Budapešti a řídil jej až do roku 1945 , o rok později se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě . V roce 1949 , po založení Slovenské filharmonie spolu s Václavem Talichem , se Reiter stal do roku 1952 jedním z jejích dvou hlavních dirigentů a v letech 19531961 ji opět vedl sám , s orchestrem však spolupracoval až do roku 1976 ; současně v letech 1968-1976. opět vedl Symfonický orchestr Československého rozhlasu v Bratislavě.

Mezi jeho díla patří balety, suity, kvarteta , skladby pro varhany a dechové soubory.

Poznámky

  1. 1 2 3 Databáze českého národního úřadu
  2. 1 2 Ludovit Rajter // Musicalics  (fr.)
  3. Evidence zájmových osob StB (EZO)
  4. Archiv výtvarného umění – 2003.

Odkazy