Režimy záznamu na optický disk

Existuje několik metod zápisu na optické disky: Track-At-Once ( TAO ), Disc-At-Once ( DAO ), Session-At-Once ( SAO ) a Packet Writing .

Metody a kompletní sekvence příkazů od hostitele k jednotce pro jejich implementaci jsou definovány ve specifikaci MMC , což je část specifikací SCSI pro jednotky CD/DVD/BluRay. Tento článek je souhrnem MMC nebo zdrojů na něm založených.

Informace v tomto článku se nevztahují na disky DVD, pouze disky CD.

DVD mají jiné režimy nahrávání, například DVD-RAM se zapisuje sektor po sektoru stejně jako pevný disk nebo disketa, DVD + RW to také podporuje, ale až po zformátování, DVD-RW podporuje dva režimy - Sekvenční a omezené přepisování , DVD+R podporuje jeden režim nahrávání, který se posloupností příkazů nejvíce podobá Track-At-Once pro CD.

Důvody pro existenci různých způsobů

Na začátku a na konci CD jsou tzv. náběhové a výběhové zóny, každá po 150 blocích. V jednobitových doplňkových informačních kanálech (1 bit na sektor) těchto zón je zaznamenána konečná tabulka obsahu disku.

Disky CD-R a CD-RW také podporují dočasný obsah disku umístěný ve speciální přepisovatelné oblasti (dokonce i na discích CD-R).

Vypalovačky bez CD (jako jsou automobily) obvykle nejsou schopny číst dočasný TOC, to znamená, že disk vůbec číst, pokud nemá konečný obsah, to znamená, že náběh a výběh nejsou zaznamenány. . Jednotky CD-R/RW mají stejná omezení při použití standardní sekvence příkazů ze zásobníku CD operačního systému, to znamená, že čtení je možné pouze ze speciálního softwaru, který dokáže generovat speciální sekvence příkazů.

Aby taková zařízení byla schopna číst disk, je nutné vytvořit náběh a výběh (na základě dočasné tabulky obsahu a dat odeslaných hostitelem), což je pomalý proces.

Metody zápisu se liší v tom, kdo je za tuto formaci zodpovědný - ve firmwaru jednotky nebo v hostitelském softwaru.

Track-At-Once

Při nahrávání disku pomocí této metody zapisuje laserová vypalovačka každou stopu samostatně, přičemž mezi stopami ponechává 2 sekundové mezery. Když byly všechny stopy úspěšně zapsány na disk, příkaz CLOSE TRACK/SESSION spustí záznam servisních informací: Lead-In [1] (na začátku relace) a Lead-Out [2] (na konci relace). zasedání).

Název je dán tím, že pauza mezi nahráváním 2 stop může být libovolně dlouhá a může zahrnovat i přenos disku z jednoho počítače do druhého. Neuzavřené relace zpravidla nejsou dostupné ani pro CD přehrávače, ani pro normální zásobník CD operačního systému – pouze pro speciální programy pro vypalování CD.

Tato metoda podporuje 3 režimy finalizace disku:

Lead-In -----
-Дорожка_01 |
-Дорожка_02 > Сессия 01
-Дорожка_03 |
Lead-Out ----

Následně lze na takový disk přidat několik dalších relací. V tomto případě může být struktura disku následující:

Lead-In ----
-Дорожка01 |
-Дорожка02 > Сессия 01
-Дорожка03 |
Lead-Out ---
Lead-In ----
-Дорожка04 > Сессия 02
Lead-Out ---

-Дорожка01
-Дорожка02
-Дорожка03

Takový disk bude nečitelný běžnými prostředky operačních systémů až do uzavření relace na něm (lze jej číst pouze pomocí speciálních programů pro vypalování a obnovu CD). Později do něj ale bude možné přidávat nové stopy a zároveň relaci nebo celý disk zavřít, aby byl čitelný. V tomto případě budou v první relaci staré i nové stopy:

Lead-In ----
-Дорожка01 |
-Дорожка02 |
-Дорожка03 > Сессия 01
-Дорожка04 |
-Дорожка05 |
Lead-Out ---

Výhodou metody je, že v době spuštění záznamu není nutné znát velikost budoucí stopy – lze ji kdykoliv uzavřít.

Dočasný obsah se vytváří za běhu otevřením stopy a CLOSE TRACK/SESSION v režimu Close Track, začátek a konec disku jsou zapsány na základě dočasného obsahu pomocí CLOSE TRACK/SESSION v Close Relace a finalizace disku.

Disc-At-Once

Existují dvě varianty této metody – Disc-At-Once 96 a jednoduše Disc At Once (terminologie se liší podle různého nahrávacího softwaru).

Druhý je stejný jako Session At Once, ale s dodatečným CLOSE TRACK/SESSION Finalize Disc na konci.

Prvním je zcela odlišný režim, ve kterém je obsah náběhu a výběhu generován hostitelským softwarem a odesílán do měniče pomocí příkazů WRITE. Ve všech ostatních režimech je náběh a výběh generován firmwarem měniče.

Session-At-Once

Trvání a datové typy každé stopy jsou shrnuty hostitelským softwarem v tabulce zvané cue sheet, což je obsah pro budoucí relaci.

Tabulka je odeslána na jednotku pomocí příkazu SEND CUE SHEET, po kterém příkazy WRITE odešlou obsah všech stop relace v řadě bez jakýchkoli pauz (ve správném datovém typu - "raw" data 2352 bajtů na blok , "vařená" data 2048 bajtů na blok nebo stejný zvuk).

Nevýhodou režimu je, že v době nahrávání potřebujete znát délku všech stop.

Při této metodě je obsah relace znám z cue sheetu od samého začátku záznamu, což umožňuje zaznamenat náběh před záznamem dat.

Psací laser nejprve zapíše obslužnou oblast Lead-In , poté zapíše stopy s informacemi o uživateli, poté zapíše Lead-Out a vypne se. Současně je relace dokončena, ale samotný disk nikoli (to znamená, že data na něj mohou být přidána později). Při použití této metody nezanechává laser mezi stopami mezery 2 sekundy (přesněji řečeno, mezery jsou řízeny hostitelským softwarem v cue listu). Proto je tato metoda vhodná pro vytváření matic.

Psaní paketů

Tento způsob vypalování se používá v operačním systému Windows Vista při vypalování disků s tzv. "živým" souborovým systémem. Programy jako udftools na Linuxu a Roxio Drag-To-Disc a Ahead InCD pro Windows také umožňují zapisovat data na disk v dávkách.

Podstata metody spočívá v tom, že data se na disk nezapisují po stopách, ale v dávkách, s určitou možností náhodného přístupu. Na RW disky přitom můžete zapisovat data úplně stejným způsobem, jako se to dělá s disketami, pevnými disky, Flash médii atd. RW disk se před použitím naformátuje. Je do něj zapsán speciální souborový systém - UDF . A poté můžete disk používat. Takový disk však nebude čitelný na nezapisovacích jednotkách a počítačích, které nemají nainstalovaný operační systém Linux nebo Windows Vista nebo speciální program (Roxio Drag-To-Disc nebo Nero InCD (Former Ahead InCD)).

Odkazy