| Přepad důlních partyzánů pod vedením I. Zeleného | |||
|---|---|---|---|
| Hlavní konflikt: Občanská válka v Donecké pánvi | |||
| datum | Prosinec 1918 - leden 1919 | ||
| Odpůrci | |||
|
|||
| velitelé | |||
|
|||
Přepad minových partyzánů pod vedením I. Zeleného - vojenská operace minových partyzánů v prosinci 1918 - leden 1919 pod vedením I. Zeleného.
Po začátku revoluce v Německu začaly německé jednotky Donbass opouštět, jednotky donských kozáků vstoupily do východní části Donbasu. V prosinci 1918 bylo na stanici Jama vytvořeno operační velitelství Regionálního revolučního výboru Doněcké pánve, které vedlo vojenské operace různých partyzánských oddílů proti armádě UNR a donským kozákům.
Na stanici Yama se velitelství rozhodlo rozdělit velký početný oddíl 300 bojovníků na dvě skupiny, jednu pod vedením I. Chaplina a druhou pod vedením I. Zeleného.
Oddíl Zelenyj operoval ve směru Nyrkovo - Senjanovo - Lugansk a obsadil Čl. Nyrkovo, jdeme dál. V oblasti Nyrkova se partyzáni vydali do německé kolonie Lipovaja, aby tam nakoupili jídlo. Ale když se kolonisté blížili ke kolonii, kolonisté zahájili palbu na partyzány.Během této bitvy zemřeli jeden kolonista a partyzán Bojko. Partyzáni dali ultimátum k odevzdání zbraní a o dvě hodiny později Němci přivezli na stanici Nyrkovo 150 pušek a vozík plný nábojnic. Poté byly do okolních kolonií Berestovoje Masharovskoje vyslány skupiny partyzánů, aby Němce odzbrojili. Z těchto kolonií bylo přivezeno 200 pušek a 5000 nábojů. Díky tomu bylo možné neozbrojené partyzány vyzbrojit. [jeden]
Oddělení již mělo 500 lidí, kteří se přesunuli na stanici Sentyaevo, která byla zabrána selháním. O několik hodin později byli partyzáni ze stanice vyhnáni, ale stanici opět obsadili. Po odšroubování matic a rozšíření kolejí v ostré zatáčce, asi 2-3 verst od stanice, jsme zahájili útok na Rodakovo. Po nějaké době se na nástupišti objevily dva bělogvardějské obrněné vlaky a jedno třípalcové dělo. Protože partyzáni neměli žádné zbraně, nachystali past na bílá obrněná auta a začali ustupovat k Senjanovu. Bílí, když viděli, že partyzáni ustupují, zahájili palbu ze zbraní a kulometů a pronásledovali partyzány plnou rychlostí. V místě, kde byly odšroubovány matice, obrněný vůz vykolejil a sjel z kopce, zatímco druhý zůstal na kolejích a zakrýval poklopy; neopustil ji však ani jeden bělogvardějec. Zajali jsme několik kulometů, jedno třípalcové dělo a granáty a o několik hodin později jsme stříleli na stanici Rodakovo ze stejných bělogvardějských děl a kulometů.
Po obsazení Rodakova se partyzáni spojili se 4. partyzánskou divizí pod velením Dybenka, s nímž 21. ledna společně dobyli Lugansk.
Na příkaz velitele divize Dybenka měl oddíl obsadit stanice Slavyanoserbsk, Alčevsk a Debalceve. Při okupaci Alčevska, ke které došlo za úsvitu na začátku února 1919, jsme zajali množství pušek, bombardérů atd. O hodinu později přišlo partyzány pozdravit s hudbou a rudými prapory několik tisíc dělníků z dolů a továren. Obyvatelé Alčevska bratrsky pozdravili partyzány-soljaniky a dali oddílu své zásoby potravin z družstva a skladů potravin. Vybavili nás dvěma dobrými obrněnými vlaky a přesunuli jsme se do Debalceva. [2]
V únoru 1919 dosáhl oddíl 3000 osob a připojil se ke 4. partyzánskému oddílu. V rámci této divize byl zformován 15. pěší pluk, jehož velitelem byl jmenován I. Zelený. [3]
| Občanská válka v Donecké pánvi | |
|---|---|
| |