statutární město | |||||
Liberec | |||||
---|---|---|---|---|---|
Liberec | |||||
|
|||||
50°46′11″ s. sh. 15°03′30″ e. e. | |||||
Země | |||||
okraj | Liberecký kraj | ||||
Plocha | Liberec | ||||
primátor | Jaroslav Zámečník | ||||
Historie a zeměpis | |||||
Založený | 1352 | ||||
První zmínka | 1352 [2] | ||||
Bývalá jména | Reichenberg | ||||
Náměstí |
|
||||
Výška středu | 359 m | ||||
Časové pásmo | UTC+1:00 , letní UTC+2:00 | ||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel | |||||
Digitální ID | |||||
PSČ | 460 01 | ||||
kód auta | L | ||||
liberec.cz | |||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Liberec ( česky Liberec ), býv. Reichenberg ( německy : Reichenberg ) je statutární město v České republice , na řece Nyse Luzhitska , správní centrum Libereckého kraje a okresu Liberec .
Původ názvu města je stále nejasný a zůstává předmětem debat. Nejstarší jména jsou považována za Reichenbergh (1352) a Reichmberg (1369). „Berg“ v němčině znamená „hora“ a „Reich“ znamená „bohatý“.
České ekvivalenty jmen jsou Rychberk (1545), Lychberk (1592), Libercum (1634), Liberk (1790) a Liberec (1845).
Město bylo poprvé písemně zmíněno v roce 1352 pod názvem Reychinberch .
V roce 1579 byla ve městě založena textilní manufaktura , ale třicetiletá válka zabránila rozvoji průmyslu . V letech 1622 až 1634 bylo město v držení Albrechta z Valdštejna , po jehož smrti patřilo rodu Gallasů a Clam Gallasů.
Během sedmileté války v roce 1757 se u města odehrála bitva u Reichenbergu .
Doba rozkvětu města přišla na konci 19. století. Z této doby pochází mnoho městských budov, včetně radnice, opery nebo Muzea severních Čech. Na kopcích nad historickým centrem města jsou řazeny stavby ve stylu romantismu .
V XIX-XX století mělo město významnou německou komunitu. Liberec (Reichenberg) byl centrem sudetského Německa .
Znak města Liberce tvoří stříbrný štít, na kterém je rubínová zeď hradu. Zlatá vrata jsou otevřená, horní polovinu vrat uzavírá zlatá mříž se stříbrnými kovanými hroty. Každá věž má otevřené dveře. Věže mají rubínově zbarvený baldachýn s vlající vlajkou. Na zdi nad branou visí blankytně modrý štít se stříbrným kolem, což bylo znamení Redernů.
Vlajka je rozdělena na dva vodorovné pruhy, červený nahoře a bílý dole. Má poměr šířky k délce 2:3.
Klima Liberce určuje jeho polohu. Vzhledem k tomu, že pohoří jsou překážkou proudění vlhkého atlantického vzduchu, má město poměrně hodně srážek. Jejich průměrný součet je 803,4 mm za rok - nejvlhčí měsíc je srpen s 88,4 mm, nejsušší únor s 46,2 mm. Průměrná teplota vzduchu je 7,2 °C, nejteplejším měsícem je červenec s 16,2 °C, nejchladnějším měsícem je leden, kdy je průměrná teplota -2,5 °C.
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1869 | 50 482 | [5] |
1880 | 60 419 | [5] |
1890 | 68 365 | [5] |
1900 | 79 699 | [5] |
1910 | 89 520 | [5] |
1921 | 84 845 | [5] |
1930 | 38 568 | [6] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1950 | 56 898 | [6] |
1961 | 66 297 | [6] |
1970 | 72 303 | [6] |
1980 | 97 474 | [6] |
1991 | 101 967 | [6] |
2001 | 99 102 | [5] |
2016 | 103 288 | [7] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
2017 | 103 853 | [osm] |
2018 | 103 979 | [9] |
2019 | 104 445 | [deset] |
2020 | 104 802 | [jedenáct] |
2021 | 104 261 | [12] |
2022 | 102 951 | [čtyři] |
Podle sčítání lidu z roku 1921 žilo ve 2514 domech 34 985 obyvatel , z toho 18 453 žen. K československé národnosti se hlásilo 4894 obyvatel, k německé 27929 a k židovské 130 obyvatel. Žilo zde 29 139 římských katolíků, 2 725 evangelíků, 173 příslušníků Církve československé husitské a 1 312 Židů. Podle sčítání lidu z roku 1930 žilo 38 568 lidí ve 3 072 domech . K československé národnosti se hlásilo 6 314 obyvatel a 30 023 k německé národnosti. Žilo zde 30 285 římských katolíků, 3 294 evangelistů, 889 příslušníků Církve československé husitské a 1 392 Židů .
Jedním ze symbolů města je radnice postavená v roce 1893, která nahradila radnici postavenou v roce 1599. Symbolem nejen města, ale i čtvrti je hotel a televizní věž Ještěd . Významnou památkou je také liberecký zámek, postavený v letech 1583-1587. Nejstaršími dochovanými budovami jsou tzv. „Valdštejnské domy“ ve Větrné ulici z let 1678-1681. Na Zámeckém kopci se nachází zřícenina hradu Hamrstein nad Libercem. Na břehu řeky Nysa Luzhitsk byl postaven tzv. Scholzův dům, dvoupatrový dům, kde dnes sídlí správa Jizerských hor. V údolí potoka Gastre se nachází bývalé sídlo textilních továrníků Liebiegů z roku 1897, tedy vila Liebiega. V blízkosti městského zámku můžete navštívit vilu postavenou v letech 1871 až 1872, kde do konce roku 2013 sídlila Oblastní galerie Liberec.
Liberec má 36 mateřských škol, 26 základních škol, 6 středních odborných učilišť, 15 středních odborných škol a technickou univerzitu známou výzkumem textilních technologií a nanotechnologií. Kromě toho existují pobočky Karl English High School v Brně a Metropolitní univerzita Praha.
Dále je zde Obchodní akademie a Jazyková škola, čtyři vyšší odborná gymnázia.
Liberec je významným centrem textilního průmyslu (vlna, hedvábí, bavlněné tkaniny) a strojírenství (výroba zařízení pro textilní průmysl, do roku 2003 automobilový průmysl - " Automobilový závod Liberec "). Každoročně se zde konají textilní veletrhy.
Tradičním průmyslem ve městě byl vždy textilní průmysl. První soukromí řemeslníci Urban Hoffmann ze Zavidova a Christoph Krause přišli do Liberce v roce 1579.
O výrazný rozvoj textilního průmyslu se zasloužil Albrecht Valdštejn.
Městské divadlo F. H. Shaldy-třísekce; kromě historické budovy je zde druhá scéna - malé divadlo. Město je také domovem loutkového divadla Naivi. Pořádá festival loutkového divadla „Školka“, zaměřený na děti předškolního věku. Dříve zde fungovala kina Varšava a Lipa.
Liberecká zoologická zahrada je nejstarší v České republice, nabízí asi 143 druhů zvířat, včetně velkých savců, jako jsou sloni, žirafy, lachtani či bílí tygři, což jsou genetické anomálie, a proto velmi vzácné. Zoo se zabývá chovem ohrožených druhů, aby pomohla zachovat genofond.
Se sousedním Jabloncem je Liberec spojen tramvajovou tratí. Do Liberce si můžete udělat jednodenní výlet ze Žitavy (Německo) pěšky přes obec Porajow (Polsko) nebo vlakem (27 km) a navštívit tři státy současně.
Městskou dopravu tvoří čtyři tramvajové linky a 39 denních a šest nočních městských autobusových linek. Tramvaje vyjely poprvé v roce 1897. Provozovatelem MHD je dopravní podnik měst Liberec a Jablonec nad Nisou a podílí se na integrovaném dopravním systému Libereckého kraje. V centru je kancelář na Rue Fügner.
Železniční doprava byla v Liberci zahájena v roce 1859, kdy byly otevřeny tratě v Pardubicích. Z města vyjíždí pět železničních tratí, které jsou zařazeny do celostátní trasy, kromě tratí v Tanvaldu a Harrachově. Na území Liberce je 11 železničních stanic a zastávek. Nejvýznamnější nádraží v Liberci bylo postaveno v roce 1859. Má pět nástupišť a je vybavena audiovizuálním informačním systémem.
Silniční dopravu v Liberci tvoří převážně silnice I/35 (E442). Další silnice směřují do Jablonce nad Nisou, odtud dále na Harrachov a Polsko (I/14), Liberec nad Nisou a německou Žitavu (I/35), Nowy Bor, Ústí nad Labem a Frýdlant (I/13). Příměstský autobus zajišťuje ČSAD Liberec přímé expresní linky do Prahy provozované dopravci RegioJet a FlixBus.
Kabelová doprava je důležitá zejména v oblasti Ještědu . České dráhy provozují kabinu lanovky na Ještěd, jejíž dolní stanice se nachází v Liberci, horní stanice v okrese Chanichov. Další čtyři lanovky v okolí Liberce provozují soukromé společnosti.
Letecká doprava není velký problém. V Ostašově jihozápadně od Liberce se nachází malé letiště s travnatou cestou, které využívá místní liberecký letecký klub a letecká záchranná služba.
Národní vědecká knihovna (v nové budově postavené v roce 2000).
V roce 2009 se v Liberci konal mezinárodní mládežnický kongres esperanta . Hotelový komplex vybudovaný pro tuto akci se stal komfortní ubytovnou pro současné vysokoškoláky.
V okolí města Liberce i města samotného nabízí mnoho možností pro různé sportovní vyžití jak na amatérské, tak i profesionální úrovni. K rekreačnímu sportování místní využívají okolní hory, které poskytují ideální podmínky zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku nebo běžecké lyžování. Na Ještědu byl vybudován sportovní areál pro alpské lyžování, běh na lyžích a skoky na lyžích a ve Veci byla vybudována běžkařská trať. Pro sportování přímo ve městě slouží moderní a multifunkční Home Credit Arena, ve které sídlí hokejový klub Bílí Tygři Liberec, stadion U Nejse, domovský stadion Slovanu Liberec a plavecký bazén.
V roce 2009 hostil Liberec Mistrovství světa v lyžování .
Ve městě sídlí hokejové kluby " Bili Tigrzy " a fotbalové kluby " Slovan ".
V sociálních sítích | ||||
---|---|---|---|---|
Tematické stránky | ||||
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|
Libereckého kraje | Města||
---|---|---|
města |
|