Statutární město ( česky statutární město ) je statut české obce, přidělovaný od roku 1990 zvláštním parlamentním zákonem velkým městům, která dostávají zvláštní postavení - listinu města, která určuje postup samosprávy. Zároveň byla obnovena praxe, která existovala v Rakouském císařství od roku 1850 a zůstala i v samostatném Československu (pouze na území moderní České republiky) až do vzniku socialistického zřízení v roce 1948 (v době zrušení jeho stav, Praha , Liberec , Plzeň , Brno , Olomouc , Opava a Ostrava ).
Je vyšší než jen statut města ( česky město ). Konkrétně v čele statutárního města stojí primátor ( česky primátor ), na rozdíl od jiných obcí, v jejichž čele stojí starosta ( česky starosta ). Statutární město lze navíc rozdělit na městské části ( česky městský obvod nebo česká městská část ), v jejichž prospěch jsou přerozděleny některé pravomoci městské správy (v současnosti však pouze sedm statutárních měst, stejně jako např. Praha , mít takové rozdělení ). Samotné statutární město je přitom obvykle (s výjimkou Brna , Ostravy a Plzně , které samostatně tvoří okresy) administrativně součástí jiného kraje ( česky okres ) republiky. Zároveň je téměř vždy správním centrem svého obvodu (s výjimkou Gaviřova a Třince ).
Počet statutárních měst se opakovaně rozšiřoval. V současné době má tento status 26 měst v zemi (včetně všech měst s počtem obyvatel nad 40 tisíc lidí, stejně jako od srpna 2018 Trshinec ). Hlavní město České republiky Praha , rovnající se okraji , v tomto seznamu oficiálně zahrnuto není, takové postavení má „odnepaměti“, ale svou vnitřní strukturou je zcela totožné s ostatními statutárními městy.
| název | Populace [1] | Rozloha (km²) | okraj | Stav od |
|---|---|---|---|---|
| Praha | 1,243,201 | 496 | Praha | "od nepaměti" |
| Brno | 377,508 | 230 | Jihomoravský kraj | 1990 |
| Ostrava | 295,653 | 214 | Moravskoslezský kraj | 1990 |
| Plzeň | 168,034 | 138 | Plzeňský kraj | 1990 |
| Liberec | 102,301 | 106 | Liberecký kraj | 1990 |
| Olomouc | 99,489 | 103 | Olomoucký kraj | 1990 |
| Ústí nad Labem | 93,523 | 94 | Úštěcká oblast | 1990 |
| České Budějovice | 93,253 | 56 | Jihočeský kraj | 1990 |
| Hradec Králové | 92,904 | 106 | Královéhradecký kraj | 1990 |
| Pardubice | 89,432 | 78 | Pardubický kraj | 1990 |
| Zlín | 75,278 | 119 | Zlínský kraj | 1990 |
| Gavirzhov | 76,109 | 32 | Moravskoslezský kraj | 1990 |
| Kladno | 68,519 | 37 | Středočeský kraj | 2000 |
| Most | 67,332 | 87 | Úštěcká oblast | 2000 |
| Opava | 57,931 | 91 | Moravskoslezský kraj | 1990 |
| Frýdek-Místek | 57,135 | 52 | Moravskoslezský kraj | 2006 |
| Karviná | 56,848 | 57 | Moravskoslezský kraj | 2003 |
| Jihlava | 50,510 | 79 | Vysočina | 2000 |
| Děčín | 50,104 | 118 | Úštěcká oblast | 2006 |
| Teplice | 50,024 | 24 | Úštěcká oblast | 2003 |
| Karlovy Vary | 49,864 | 59 | Karlovarský kraj | 1990 |
| Chomutov | 49,185 | 29 | Úštěcká oblast | 2006 |
| Přerov | 47,373 | 59 | Olomoucký kraj | 2006 |
| Jablonec nad Nisou | 45,453 | 31 | Liberecký kraj | 2012 |
| Mladá Boleslav | 44,272 | 29 | Středočeský kraj | 2003 |
| Prostěiov | 44,234 | 39 | Olomoucký kraj | 2012 |
| Třinec | 36,077 | 85 | Moravskoslezský kraj | 2018 |
Statutární města ( německy Statutarstadt ) existují i v Rakousku , kde praxe udělování tohoto statutu na rozdíl od České republiky existovala nepřetržitě. V současnosti je statutárních 15 měst, včetně Vídně . Na Slovensku jsou od roku 1990 statuty měst a pravomoci obdobné statutárním městům v České republice, na rozdíl od venkovských obcí, uděleny všem městům v zemi. Přitom dvě největší města, Bratislava a Košice , mají ve skutečnosti vyšší postavení, protože se dělí na vnitroměstské obvody (zatímco ostatní města jsou součástí obvodů spolu se sousedními osadami) a jejich správa je tzv. magistrát ( slovensky. magistrát ), a nikoli městská správa ( slovensky mestský úrad ).