Přerov

statutární město
Přerov
Přerov
Vlajka Erb
49°27′20″ s. sh. 17°27′04″ palců. e.
Země
okraj Olomouc
Plocha Přerov
primátor Peter Merzhinsky [d]
Historie a zeměpis
Založený 1141
První zmínka 1131 [1]
Bývalá jména Prerau
Náměstí
  • 58,449374 km² [2]
Výška středu 210 m
Časové pásmo UTC+1:00 a UTC+2:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel
Digitální ID
PSČ 750 00
kód auta PR
přerov.eu
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Přerov [4] ( česky Přerov ['pr̝̊ɛrof] , dříve německy  Prerau ) je statutární město na východě České republiky , v historickém regionu Morava , v regionu Přerov v Olomouckém kraji . Nachází se na řece Bechwa , v oblasti Ghana .

Obyvatelstvo - 46 897 lidí (2009). Rozloha města je 5 848 hektarů.

Historie

Přerov je poprvé písemně zmiňován v roce 1141. V roce 1256 udělil král Přemysl Otakar II . Přerovu statut „královského města“. V období husitských válek byl Přerov významným centrem moravských kališníků . O poválečnou obnovu města ve 2. polovině 15. století se zasloužil šlechtický rod Tovachovských z Cymburka , který dal Přerov v letech 1457-1470 do zástavy. Největšího rozvoje město dosáhlo za držení rodu Pernštejnů , kterým byl Přerov v roce 1487 převeden do dědičného držení a změnil se tak na "feudální město". Při kolonizaci pahorkatiny kolem hradu novými osadníky se v oblasti objevilo mnoho zástupců českobratrské komunity . Díky jejich úsilí se Přerov v 16. století stal významným kulturním centrem a sídlem českobratrského biskupa. Ve městě byla založena škola komunity českých bratří, známá i mimo Přerov. V roce 1523 se v Přerově narodil Jan Blagosław , autor české mluvnice, předchůdce Jana Amose Komenského .

V důsledku pokračujících bojů na Přerovsku za třicetileté války se vylidnil a chátral.

Po vybudování železnice Vídeň - Brno v roce 1839 , která spojila Přerov s hlavním městem Rakouského císařství , začalo postupné oživování města.

Od 1. října do 8. října 1923 se na zámku v Přerově konal 1. sjezd Ruského studentského křesťanského hnutí .

V červnu 1945 došlo v Přerově k masakru, známému jako Přerovský masakr . Československá kontrarozvědka zastavila vlak s německými uprchlíky. Zabito bylo 265 lidí, z toho 71 mužů, 120 žen a 74 dětí.

Od roku 2006 má Přerov statut statutárního města v čele s primátorem . Rada města má 35 členů. Primátorem Přerova byl v důsledku komunálních voleb 2018 zvolen Piotr Mierzyński ze strany ANO .

Průmysl

V roce 1933 byla ve městě založena firma Optikotechna - v současnosti Meopta (výrobce fotoaparátů, kinematografických kamer a optických přístrojů).

Populace

Rok počet obyvatel
1869 11 341 [5]
1880 15 464 [5]
1890 17 749 [5]
1900 22007 [5]
1910 26 966 [5]
1921 28 442 [5]
1930 22 280 [6]
Rok počet obyvatel
1950 22012 [6]
1961 36 101 [5]
1970 44 324 [5]
1980 50 593 [5]
1991 51 300 [6]
2001 48 335 [5]
2014 44 538 [7]
Rok počet obyvatel
2016 43 994 [osm]
2017 43 791 [9]
2018 43 565 [deset]
2019 43 186 [jedenáct]
2020 42 871 [12]
2021 42 451 [13]
2022 41 404 [3]

Významní obyvatelé, domorodci

Liana Tsimbler (narozena jako Juliana Fischer; německy Liane Zimbler; 1892, Přerov – 11. listopadu 1987, Los Angeles, Kalifornie) je rakouská architektka, jedna z prvních žen v Evropě, které získaly diplom v oboru architektura.

Karel Janoušek ( česky Karel Janoušek, 30. října 1893 Přerov - 27. října 1971 Praha ) - československý vojevůdce, příslušník československých legií , organizátor jednotky českého letectva ve Velké Británii.

Dvojměstí

Poznámky

  1. Jakl L. Jak stará jsou česká města? Legendární fakt.  (česky) // iDNES.cz - 2011.
  2. Český statistický úřad Malý lexikon obcí České republiky - 2017 - Český statistický úřad , 2017.
  3. 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2022.
  4. Geografický encyklopedický slovník: Zeměpisná jména / Ch. vyd. A. F. Tryoshnikov . - 2. vyd., dodat. - M .: Sovětská encyklopedie , 1989. - S. 386. - 592 s. - 210 000 výtisků.  - ISBN 5-85270-057-6 .
  5. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011  (česky) – ČSÚ , 2015.
  6. 1 2 3 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005  (Czech) : 1. díl / ed. J. Růžková , J. Škrabal - ČSÚ , 2006. - 759 s. — ISBN 978-80-250-1310-6
  7. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014  (Czech) - Praha : 2014.
  8. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016  (Czech) - Praha : 2016.
  9. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017  (Czech) - Praha : 2017. - ISBN 978-80-250-2770-7
  10. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2018. - ISBN 978-80-250-2843-8
  11. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2019. - ISBN 978-80-250-2914-5
  12. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2020.
  13. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2021.
  14. 1 2 3 4 5 6 7 https://www.prerov.eu/cs/o-prerove/soucasnost-mesta/partnerska-mesta/
  15. http://www.mvk.if.ua/news/4114/

Literatura

Odkazy