Rumunská diaspora

Rumunská diaspora [1] ( Rom. Diaspora română ) - emigranti z Rumunské republiky . Většina z nich jsou etničtí Rumuni (přes 80 % [2] ), ačkoli tam jsou také rumunští Maďaři , rumunští Němci , rumunští Židé a, zvýšeně, rumunští Cikáni . Celkový počet rumunských rodáků, kteří jsou v exilu, dosahuje 4 milionů lidí a dramaticky se zvýšil po likvidaci komunistické vlády Ceausesca . V důsledku emigrace se počet obyvatel Rumunska výrazně snížil a nadále klesá [3] .

Historie

Rumunská diaspora zažila tři období emigrace.

První vlna

První etapa XIX - začátek XX století. postihla především tvořivou rumunskou inteligenci zmocněnou gallomanií a usilující o navázání pevných vazeb s Francií, kam odešlo několik rumunských emigrantů té doby ( Eugène Ionescu ).

Druhá vlna

Druhá etapa byla spojena s pohnutou historií Rumunska ve 20. století: počet Rumunů zajatých nebo deportovaných SSSR během Velké vlastenecké války a bezprostředně po ní byl relativně malý. Vzhledem k ekonomické zaostalosti země za vlády Ceausesca narůstá počet Rumunů, kteří hledají ekonomické příležitosti ve vyspělejších zemích, hlavně v USA, Francii, Kanadě. Vládou podporovaná romanizace také vedla k nárůstu etnicky nerumunských uprchlíků ze země, kde se jejich situace stávala čím dál nejistější a jejich budoucnost nejistá: Židé odešli do Izraele a Spojených států , Maďaři  do Maďarska, Němci  do Německa a Rakouska. Emigranti z prvních dvou vln již většinou nežijí a jejich potomci se již asimilovali do nového prostředí a již nepěstují vazby s Rumunskem.

Třetí vlna

Konečně třetí vlna masové pracovní (ekonomické) emigrace zachvátila Rumunsko po pádu Ceausescova režimu. Novodobou rumunskou diasporu reprezentují především gastarbeiteři , kteří odešli za dlouhodobým výdělkem do zahraničí, i když mezi nimi je i řada zástupců profesionální a kreativní inteligence, kteří jsou nespokojeni s historicky nízkou úrovní mezd v zemi. Prudký příliv Rumunů vyvolává mezi místním obyvatelstvem často negativní reakce, místy je zaznamenána romanofobie. Deportace Romů z Francie (2010) se stala jedním z projevů rumunské fobie.

Hlavní země diaspory

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Zástupci rumunské diaspory by se neměli zaměňovat s rumunským irridentem. Ten zahrnuje rumunské menšiny žijící v regionech sousedících s Rumunskem. Mezi ně patří například ukrajinští Rumuni
  2. ↑ T. G. Bitkova, Ústav vědeckých informací o společenských vědách (Ruská akademie věd). Rumunsko a Evropská unie: Ideologie sbližování a integrace: Analytický přehled . - INION RAN, 2003. - 82 s.
  3. ↑ V roce 2009 se snížil přirozený i migrační přírůstek obyvatel EU
 Etnické diaspory