Konference o interakci a opatřeních pro budování důvěry v Asii (CICA) | |
---|---|
Konference o interakci a opatřeních pro budování důvěry v Asii (CICA) | |
členské státy pozorovatelské státy | |
Členství |
28 členských států 9 států pozorovatelů 5 organizací pozorovatelů 5 partnerských organizací |
Sekretariát | Kazachstán ,Astana |
Typ organizace | politická konference [d] |
oficiální jazyky | angličtina a ruština |
Vedoucí | |
generální tajemník |
Kairat Sarybai |
Základna | |
Datum založení | 5. října 1992 |
webová stránka | s-cica.org |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Konference o interakcích a opatřeních pro budování důvěry v Asii ( CICA ) je mezinárodní fórum sdružující státy asijského kontinentu, které si klade za úkol posilovat vztahy a spolupráci mezi asijskými a eurasijskými státy za účelem zajištění stability a bezpečnosti v Asii. kraj.
Myšlenku svolat Setkání poprvé představil prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev na 47. zasedání Valného shromáždění OSN v říjnu 1992.
První summit CICA se konal v roce 2002 .
Na summitu v říjnu 2022 byl oznámen začátek transformace CICA na regionální organizaci.
V souladu se zákonem z Almaty [1] je za hlavní nástroj k dosažení cílů CICA považována implementace opatření na budování důvěry (CBM). V katalogu spadají MD do pěti širokých kategorií:
Členské státy CICA mohou dobrovolně zavádět opatření k budování důvěry na bilaterálním nebo multilaterálním základě.
Katalog opatření k budování důvěry a opatření v něm uvedená mají poradní charakter.
Kterýkoli členský stát si může zvolit určitá opatření, která se použijí, je-li to odůvodněné a v souladu s jeho cíli.
Opatření zvolená členskými státy musí být prováděna v dobré víře a v maximální možné míře.
Katalog CICA CBM se nedotýká jiných opatření k budování důvěry, bezpečnostních dohod a/nebo ujednání o kontrole zbrojení a odzbrojení, jejichž smluvními stranami jsou členské státy, a tato opatření nemění práva a povinnosti vyplývající z těchto dohod a/nebo ujednání.
Nic nebrání členským státům, aby přijaly další opatření na budování důvěry mezi sebou nebo s jinými státy.
Rada hlav států a vlád (summit) je nejvyšším řídícím orgánem CICA. Summity se konají každé čtyři roky za účelem konzultací, hodnocení pokroku a stanovení priorit práce konference.
Rada ministrů zahraničí (ministerská rada) – koná se každé čtyři roky (dva roky po summitu). Ministerská rada je hlavním fórem pro konzultace a zvažování všech otázek souvisejících s činností CICA.
Zasedání Výboru vyšších úředníků (CSO) jsou svolávána podle potřeby, nejméně však jednou ročně po přijetí předchozích rozhodnutí CICA, za účelem konzultace aktuálních problémů CICA, dohledu nad činností Zvláštní pracovní skupiny a koordinace dalších jednání.
Zasedání pracovní skupiny ad hoc (ATG) studují konkrétní otázky, plní úkoly, které jí byly svěřeny, a předkládají zprávy k posouzení výboru vyšších úředníků.
Setkání odborníků vypracovávají návrhy koncepcí a akčních plánů pro implementaci konkrétních opatření CICA pro budování důvěry. Provádí se podle potřeby podle uvážení členského státu, který koordinuje nebo společně koordinuje určitá opatření k budování důvěry.
Specializovaná setkání za účasti dalších ministrů nebo příslušných vnitrostátních ministerstev a organizací členských států. Svolává se na doporučení ČSÚ k projednání otázek specifického a/nebo technického charakteru
Zvláštní setkání
Sekretariát CICA je stálým správním orgánem zasedání. Umístil v Astana, republika Kazachstán.
Personál sekretariátu zahrnuje generálního tajemníka jmenovaného předsedající zemí, zástupce generálního tajemníka, odborný personál vyslaný členskými státy [2] a generální (pomocný) personál.
Stát | Stát | Stát |
---|---|---|
Bělorusko | Laos | Turkmenistán |
Indonésie | Malajsie | Ukrajina |
Japonsko | Filipíny | USA |
Generální tajemník (do října 2022 – výkonný ředitel) – vede sekretariát. Jmenován ministry zahraničních věcí zasedání na dobu 4 let.
Výkonní ředitelé:
Generální tajemníci: