Sabotier , sabotier ( fr. sabotière ) - francouzský lidový tanec , provozovaný v dřevěných botách - dřevácích ( fr. sabots ). Protože nemotorné těžké boty neumožňují rychlé pohyby, hrají v tom důležitou roli rytmické figury produkované dřeváky: princip je stejný jako u amerického a anglického jigu . Popis tance se nachází v románu Fjodora Dostojevského „ Bratři Karamazovi “:
Maksimov <...> přiběhl a oznámil, že nyní „na stejnou melodii“ chce tančit sabotérovi.
„Vždyť oni mě naučili všechny ty dobře vychované světské tance, pane... <...> Maksimov svůj tanec opravdu tančil, ale kromě Mityi téměř u nikoho nevyvolal velký obdiv. Celý tanec spočíval v jakémsi poskakování s kroucením nohou do stran, chodidly nahoru a při každém skoku Maximov narážel dlaní do chodidla.
Tanec sabotéra byl použit v řadě baletů a oper - zejména jako vložené taneční číslo v opeře Jeana-Jacquese Rousseaua " Vesnický čaroděj " (dokončil F. Lefebvre , když byla opera obnovena v roce 1803) [1] a v opeře Caesara Cuie „Filibuster“ (1894, Paris Opéra-Comique ) [2] , jakož i v baletu Charlese Marie Widora „Corrigan“ (1880, Velká opera ), který podle Rene Dumesnil , do značné míry vděčil za svůj úspěch právě tomuto číslu [3] . Instrumentální verze tance zanechali takoví skladatelé jako Louis Gunn , William Mason , Rodolphe Lavello , René Rabe , Fernand Corot , Marius Karman , Henri Vache a další.