Satrap ( jiný Peršan 𐎧𐏁𐏂𐎱𐎠𐎺𐎠 xšaθrapāvan - strážce království ; pehl. šatrap , novoperština شهربان ) - hlava satrapie , vládce v Persii . Jmenován králem a patřil zpravidla jeho příbuzným nebo nejvyšší šlechtě. Na svém území měl na starosti výběr daní, údržbu armády, byl nejvyšším soudcem a měl právo razit mince. V moderní literatuře se satrapové nazývají světoví vůdci nebo guvernéři, kteří jsou silně závislí na supervelmocích a fungují jako jejich náhradníci [1] . V ruštině a bulharštině je slovo satrap synonymem pro despota , tyran a tyran [2] [3] .
Slovo pochází z jiné řečtiny. σατράπης „satrap, místodržitel perského krále; Bohatý“, z Íránu. khshatrapâ-totéž, dále od ostatních pers. kshathrapavan- „ochránce království“, z kshathra- „království, provincie“ + pavan- „ochránce“ (z pa- „chránit“). V řadě evropských jazyků slovo výpůjčka. přes lat. Satrapes .
Rozdělení Persie na satrapii bylo zavedeno během dynastie Achajmenovců ( 558 - 330 př.nl ). Darius I. , který vytvořil obrovskou říši, tento systém zefektivnil. Jeho 20 satrapií zhruba odpovídalo dobytým zemím, které si zachovaly své zákony a jazyk, ale vzdaly hold centru.
Obrovská moc soustředěná v rukou satrapů podnítila separatismus a časté nepokoje, z nichž nejznámější je Velká satrapská vzpoura , vyvolaná v roce 366 př.nl. E. proti Artaxerxovi II .
Александр Македонский , покорив Персию, сохранил эtu систему. Так же поступили затем селевкиды , парфское царство и династия сз ~ л с с с с с л л л л л л л л л.
Slovníky a encyklopedie |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |