Severní Frísové ( německy Nordfriesen ; Dan . Nordfrisere ; S.-Frieze. Nuurdfresen ) - obyvatelstvo regionu Severní Frísko , které je součástí německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko . V užším slova smyslu termín „severní Frísové“ také odkazuje na etnickou podskupinu Frísů , kteří obývají oblast Severní Frísko , která pokrývá především pobřeží Severního moře Německa a ostrov Helgoland .
Severofríská sídelní zóna pokrývá území západního pobřeží Šlesvicka-Holštýnska a sahá od německo-dánských hranic na severu k městu Bredstedt v okrese Severní Frísko, sloužící jako nejjižnější bod této zóny. Oblast rozšíření severofríského jazyka zahrnuje také pobřežní ostrovy Sylt , Föhr , Amrum a Helgoland a řadu malých ostrůvků Halligen [1] .
North Frisians ještě pokračuje mluvit do nějakém rozsahu různými dialekty North Frisian jazyka , který je díl Anglo-Frisian jazyková skupina . Tento jazyk je pod zvláštní státní ochranou, podle ústavy Šlesvicka-Holštýnska a Fríského jazykového zákona ( německy Friesisch-Gesetz ; S. Frisian Friisk Gesäts ) nebo „fríského práva“.
Kolem roku 800 se Frisové stěhovali do toho, co se stalo známým jako Utland ve vévodství Schleswig . Zpočátku se usazovali pouze na pobřežních ostrovech, ale během druhé vlny přistěhovalectví (kolem roku 1100) se usadili i na přilehlé pobřežní zemi mezi řekami Eider a Vida (německy Widau) na německo-dánských hranicích [2] .
Vlajka se zlatými, červenými a modrými vodorovnými pruhy spolu s erbem Severního Fríska získala oficiální status podle stejného fríského jazykového zákona. Vlajka a erb Severních Frísů se přitom neshodují s vlajkou a erbem německé oblasti Severní Frísko [3] .