Sibiřská parlamentní skupina (1907-1917) je politická skupina poslanců Státní dumy Ruské říše, vytvořená k obraně zájmů Sibiře a regionů Střední Asie .
20. března 1907 se z iniciativy IP Lapteva ve Státní dumě konalo ustavující shromáždění skupiny sibiřských poslanců.
V. V. Kolokolnikov o vzniku skupiny řekl: „V Petrohradě je tendence vytvořit organizační byro zvláštní...sibiřské strany, která by měla důsledky na Sibiři, kde by koneckonců měl být výbor celosibiřské strany . "
Všichni dostupní poslanci Sibiře a stepních regionů vyjádřili principiální souhlas s připojením se ke skupině. Zpočátku skupinu tvořilo 13 lidí. Byli mezi nimi i poslanci:
Vypracováním zakládací listiny skupiny a hlavních ustanovení byl pověřen I. P. Laptěv.
Další setkání skupiny bylo naplánováno na 24. března 1907.
Na svém prvním zasedání v Dumě skupina nastolila následující prioritní otázky: zavedení zemstva na Sibiři, organizace záležitostí přesídlení, hospodaření s půdou na Sibiři, volné přístavy atd . [1] .
Sibiřská skupina III Státní dumy zahrnovala V. I. Dzjubinskij , A. G. Myagkij , K. I. Molodcov , N. K. NekrasovV.A.A.,Volkov , V. A. Karaulov , V. K. Štilke , N. A. Mankov , F. N. Chilkin
listopadu 1907, na druhém zasedání Dumy, V.I. Dzyubinsky bránil sibiřskou skupinu v Dumě:
Velká většina předchozích řečníků se shodla, že v prezidiu by měly mít zástupce všechny frakce a národnosti. Někteří řečníci dokonce uváděli ty frakce, ty národnosti nebo skupiny, které by měly mít své zástupce, ale v projevech předchozích řečníků jsem neslyšel nikoho zmínit, že vzdálená, vzdálená Sibiř, tento obrovský region, by také měla mít svého zástupce v prezidiu státu duma. Ve druhé Státní dumě vznikla zvláštní sibiřská skupina, která zastupovala zájmy vzdálené Sibiře. Sibiřští poslanci neměli možnost dostavit se do skutečné dumy 3. svolání v době jejího otevření díky nařízení administrativy naplánovat volby v jedné z posledních front, totiž 25. října; v některých provinciích ještě nebyly naplánovány volby členů Státní dumy. Zvolení poslanci ze vzdálené Sibiře ještě nedorazili. Přišel jsem, zdá se, v jednotném čísle. Je mou povinností, mou morální povinností, připomenout vám existenci vzdáleného regionu a to, že tento region má právo na reprezentativní místo v sekretariátu. Navrhuji proto následující: buď, aniž bych předjímal otázku počtu asistentů tajemníků v prezidiu, ponechat jedno místo pro sibiřskou skupinu, nebo pokud bude otázka jmenování přesného a spravedlivého počtu asistentů tajemníků nakonec vyřešena , pak při určování frakcí a skupin zohlednit zájmy vzdálené opuštěné Sibiře a ponechat jednu pozici asistenta tajemníka sibiřské skupině. Sibiř zapomenutá administrativou, ať na ni nezapomenou zástupci lidu [2] .
Do sibiřské skupiny IV Státní dumy patřili A. S. Suchanov , V. N. Pepelyaev , V. I. Dzjubinsky, N. K. Volkov, N. V. Nekrasov, S. V. Vostrotin , M. S. Rysev , V M. Vershinin , A. I. Rusanov , A. I. Mankov, I. M. Durov , I. N. Ryov . a S. A. Taskin
Zvláštní stopu ve skupině zanechali poslanci: V. I. Dzjubinskij (vedoucí skupiny do roku 1917), V. V. Kolokolnikov (iniciátor založení skupiny a její tajemník-pokladník).
V roce 1907 byl přijat návrh prozatímní charty pro sibiřskou skupinu pokrokových poslanců:
§ 1. Skupina dumy sibiřských pokrokových poslanců je vytvořena s cílem sjednotit poslance Sibiře a stepních oblastí: 1. rozvíjet sibiřské otázky, 2. připravovat a projednávat návrhy zákonů týkající se sibiřských a stepních oblastí, 3. navázat kontakt s obyvatelstvem (vydávání knih, novin apod.).
§ 2. Výkonným orgánem skupiny je výbor skládající se z předsedy, dvou členů a tajemníka. Výbor volí valná hromada členů skupiny na jeden rok.
§ 3. Pro vypracování jednotlivých návrhů zákonů a otázek se utvářejí zvláštní komise (agrární, místní samospráva, kozácké a zahraniční otázky, finanční atd.).
§ 4. Záležitosti ve výboru se rozhodují prostou většinou hlasů. Rozhodnutí většiny pro menšinu není závazné.
§ 5. Schůzí a komisí skupin se účastní: 1. bývalí sibiřští poslanci, 2. další osoby, které mohou být užitečné při zvažování sibiřských otázek.
§ 6. Výši členského příspěvku určuje valná hromada skupiny.
Orgánem skupiny byl periodický sborník-časopis „Sibiřské otázky“ (vytvořený v roce 1905), který měl během zasedání vycházet nikoli měsíčně, ale denně od 1. dubna 1907. Mezi jejími zaměstnanci byli i někteří sibiřští poslanci.
Publikace vyšla v Petrohradě v tiskárně V. P. Sukačeva (Altshuler).
Sibiřská parlamentní skupina
ve II. Státní dumě
Sibiřská parlamentní skupina
ve Státní dumě III
Sibiřská parlamentní skupina
ve Státní dumě IV