Significat

Significat (z lat.  significātum  - významný) - pojmový obsah jména nebo znaku .

Significat je obvykle protikladem k denotátu  - skutečné třídě objektů mimojazykové reality souvisejících s daným slovem. Jazykové jednotky se stejným označením mohou mít různé významy. Například „obraz“ a „plátno“ mohou znamenat jeden skutečný objekt, ale mají odlišný sémantický obsah [1] .

Denotace je nejednoznačný termín, který může znamenat odkaz nebo rozšíření .

Na rozdíl od „denotace-referenta“ (něčeho hmotného) je significat ideální, mentální formace, která odráží vlastnosti „denotace-referenta“ v lidské mysli. Autoři uměleckých děl často používají různé znaky, aby ukazovali na stejný referent, zvýrazňovali jeho určité vlastnosti, které umožňují správně identifikovat denotát. Například v příběhu A. S. Puškina "Kapitánova dcera" (kapitola II. Vedoucí) je stejný referent označen výrazně odlišnými znaky: "vůdce", "něco černého", "člověk", "silnice", "on", „člověk“, „člověk“, „můj tulák“ [2] .

V jiném smyslu (v kontrastu s „denotací-extenzí“) je signifikátem sémantické struktury slova nominace slova v jazykovém systému (to, co lze nazvat slovem jako jednotkou jazyka) [2 ] , zobecněné zobrazení třídy objektů (konceptu) a podobně v sémantické struktuře věty a dalších syntaktických jednotek - zobecněná představa o určité třídě událostí, typech situací, roli jejich prvky a vztah mezi nimi. Významový význam syntaktické formy se skládá z obecného významu syntaktické konstrukce a kategorického významu slov v ní obsažených. Pro srovnání, denotativní význam konkretizuje, koreluje se situací význam signifikantní v řečovém aktu [3] .

Poznámky

  1. TSB , autor článku A. M. Kuzněcov
  2. 1 2 Lingvistický encyklopedický slovník , články "Significat" a "Referent"
  3. Gak, 2000 , §352. Jednotky syntaxe v jazyce a řeči.

Literatura

Odkazy