Síla oscilátoru je bezrozměrná veličina , která určuje pravděpodobnost přechodů mezi energetickými hladinami v kvantových (atomových, molekulárních, jaderných) systémech. Je to poměr energie emitoru k energii harmonického oscilátoru stejného měřítka .
[jeden]Operátory jsou definovány jako součty odpovídajících souřadnic všech elektronů v systému:
Zejména pro dipólové jednorozměrné přechody:
Pro stanovení diferenciálních průřezů pro procesy excitace a ionizace atomů nabitými částicemi se používá tzv. zobecněná síla oscilátoru. Pokud je tedy v procesu rozptylu elektronu dána hybnost , pak je zobecněná síla oscilátoru určena následovně: