Silmale, Maya

Maya Silmale
Datum narození 20. května 1924( 1924-05-20 )
Místo narození
Datum úmrtí 22. prosince 1973( 1973-12-22 ) (ve věku 49 let)
Místo smrti
občanství (občanství)
obsazení spisovatel

Maya Silmale ( lotyšsky Maija Silmale , rozená Shmit , lotyšsky Šmite ; 20. května 1924 , Riga  – 22. prosince 1973 , Riga ) je lotyšská překladatelka.

Vystudoval katedru románské filologie na Lotyšské univerzitě . Od roku 1949 pracovala v odboru umění Ministerstva kultury Lotyšské SSR.

Účastnil se „francouzské skupiny“  – kruhu lotyšských intelektuálů, kteří se soukromě scházeli, aby diskutovali o francouzské literatuře a kultuře; v roce 1947 se skupina sešla v Silmaleově domě [1] . V roce 1951 byla spolu s dalšími členy skupiny zatčena a odsouzena k 10 letům vězení. Trest si odpykala v Dubrovlagu . Do Lotyšska se vrátila na základě amnestie v roce 1958 .

Přeložila z francouzštiny romány Victora Huga „ Les Misérables “, Alberta Camuse „Mor“, Antoina de Saint-Exuperyho „Noční let“ a „Jižní pošta“, knihu Armanda Lanoua „Hello, Emile Zola!“. Sestavila antologii nejnovější francouzské poezie „I continue you“ ( lotyšsky. Es tevi turpinu ; 1970), která zahrnovala díla 23 básníků od Arthura Rimbauda po Yvese Bonfoye a kterou ilustroval Silmaleův přítel z „francouzské skupiny“ Kurt Friedrichson . [2] , - antologie obsahuje i vlastní překlady Silmale, včetně těch od Guillauma Apollinaira [3] . Silmala navíc vlastní překlad a dramatizaci knihy Jamese Barryho Peter Pan .

V roce 1970 byla svědkem obhajoby v procesu s Lidií Doroninou , která byla obviněna z distribuce protisovětské literatury. Soud o ní vydal soukromé rozhodnutí s doporučením zahájit trestní řízení podle stejného článku 183-1 trestního zákoníku Lotyšské SSR (odpovídající článku 190-1 trestního zákoníku RSFSR), který trestal za "šíření vědomě falešných výmyslů diskreditujících sovětský státní a sociální systém." 3. února 1971 byla zatčena [4] , načež byla bez soudu poslána na povinnou psychiatrickou léčbu a v nemocnici byla téměř do konce života [5] .

Dcera Maiji Silmale a herce Miervaldise Ozolina Helya byla manželkou básníka Jurise Kunnose .

Osud Silmale tvořil základ románu lotyšského spisovatele Gundega Repše"Ohnivé znamení" (1990) [6] , jehož epigraf je převzat z básní René Char v překladu Silmale.

Poznámky

  1. ↑ M. Laurent. De l'importance existentielle de la littérature française // Traduction littéraire et littératures européennes. Francouzská literatura v překladu. - Paříž, Numilog, Collection Le Rocher de Calliope, 2010. - S. 14.  (fr.)
  2. ↑ Artru. Friedrichson (nepřístupný odkaz) . Datum přístupu: 14. února 2018. Archivováno z originálu 15. února 2018. 
  3. ↑ Dzintars Freimanis. Franču mūsdienu dzejas izlase Archivováno 7. března 2014 na Wayback Machine // "Jaunā Gaita", no. 97, 1973.  (Lotyšský)
  4. ↑ Latvian SSR Archived 22. března 2013 at Wayback Machine // Chronicle of Current Events , no. 18., 5. března 1971
  5. ↑ Romuald J. Misiunas, Rein Taagepera. Pobaltské státy, roky závislosti, 1940-1980 Archivováno 15. února 2018 na Wayback Machine  - University of California Press, 1983. - S. 235.  (anglicky)
  6. ↑ Irene Avena. Literatūra un politika Archivováno 7. března 2014 na Wayback Machine // "Jaunā Gaita", no. 259, prosinec 2009.  (Lotyšština)
  Přejděte na položku Wikidata  V bibliografických katalozích