Slavin-Protopopov, Alexandr Pavlovič

Alexander Pavlovič Slavin-Protopopov [3] (1814-1867) - ruský dramatický herec a spisovatel .

Životopis

Alexander Protopopov se narodil v Moskvě 28. února 1814 v rodině jáhna .

Svou službu zahájil v Moskevské teologické konzistoře, ale brzy odešel do důchodu a na Moskevské univerzitě složil zkoušku na titul domácího učitele ruského jazyka.

19. července 1839 vstoupil v činoherním souboru na jeviště Císařského moskevského divadla a zůstal zde až do 25. března 1842.

V červenci 1845 byl přijat do ruského činoherního souboru petrohradského Alexandrinského divadla, kde působil téměř až do své smrti.

Koncem roku 1866 dostal při zkoušce mozkovou mrtvici, která ho donutila opustit jeviště.

6. října 1867 zemřel v Petrohradě.

Na pódiu Slavin hrál celou dobu bez většího úspěchu a nijak nevyčníval. Napsal několik beletristických děl a divadelních her. Hry byly uvedeny na jeviště, ale brzy opustily repertoár.

Sborník

Hraje

1) "Gavrila Ivanovič Mikhlyaev"

2) "Blokáda pevnosti Kostroma"

3) „Dva druhy šílenství“

Beletrie

1) "Příběhy" (M., 1842); 2) „Pavel Pavlovič Nikitin, ruský umělec. Historický skutečný příběh v 1 jednání, s prologem, z doby Petra Velikého “(Petrohrad, 1846); 3) „Černá nemoc. Ruské drama - epos za 3 dny “(Petrohrad, 1849); 4) „Foma Fomich Khryushkin, nebo jako tento starý muž. Komické scény “(Petrohrad, 1856). S. se také zabýval historickými a literárními díly; jsou to: 1) „Život Williama Shakespeara“ (M., 1840-1, 4) a 2) „Ruská kritika posledních pěti let a jak se provádí v naší zemi“ (M., 1841). Snad sem lze přiřadit i jeho první tištěné dílo Historické, filozofické a literární aforismy (M., 1839). Většina S. děl vznikla v druhé polovině jeho zralého života, počínaje rokem 1852, a má náboženský charakter s mystickou, někdy silnou konotací, dogmatickým, apologickým, církevně historickým a „kajícným“ obsahem: 1 ) "Obléhání Trojice- Sergius Lavra v roce 1608. Vyprávění ze 17. století, 2 hodiny (ed. 3 M. 1858); 2) „Cesta ruské osoby (sám S.) za uctíváním „Pána-Suveréna“ Velikého Novgorodu, sv. Sophia se zlatou kupolí a její vyhrazená svatyně "(St. Petersburg, 1858); 3) „Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se nade mnou! Duše a srdce pláče, sténá a vzdychá kajícného hříšníka “(Petrohrad, 1858); 4) „Otevři dveře pokání, Dárce života, a smiluj se nade mnou! Duševní výkřiky kajícného hříšníka“ (Petrohrad, 1852; 2. vyd., 1862; přepracované vydání, 1867); 5) „Úvaha kajícného hříšníka o hrozném soudu aneb o druhém příchodu našeho Pána I. Krista na zem“ (Petrohrad, 2. vydání, 1861); 6) „Historické vyprávění o sv. zjevené a zázračné ikony Kazaně a Všech, kdo truchlí radostí“ (Petrohrad, 1862, vyd. 4 – 1864); 7) „Pán náš a jeho sv. Evangelium s odsouzením lži falešného proroka Mohameda a jeho alcorana “(M., 1862); 8) „Jasné zmrtvýchvstání Krista (svatá velikonoce) se starozákonními proroctvími o vzkříšení Krista Spasitele a katechumenem svaté velikonoce sv. Jan Zlatoústý“ (Petrohrad, 1862); 9) „Utrpení Pána Boha a našeho Spasitele I. Krista. (Umučení Krista, s nástinem bohoslužby ve Svatém Velkém týdnu) “(vyd. 2 - 1862; vyd. 5 - 1866); 10) „Historické vyprávění o zázračném obrazu Pána Boha I. Krista, zvaného sv. Ubrus“ (Petrohrad, 1863; vyd. 4 – 1864); 11) „Přehled dějin křesťanské víry od narození Krista Spasitele našeho až do doby osvícence ruské země a vedl. kníže Vladimír; stejně jako všichni hlavní heretici a pronásledovatelé křesťanství od prvních století do 19. století. Příručka pro pravoslavné křesťany (Petrohrad vyd. 2-1865). Za vydání tohoto „pět let starého, významného a vážného díla“ (slovy S.) požádal o státní příspěvek (stejně jako často a ne neúspěšně žádal o povolení uvést to či ono své duchovní dílo k Nejvyššímu jménu v naději, že obdrží dar), ale svatý synod mu to odmítl „kvůli nedostatečné úplnosti přezkoumání uvažovaného tématu“. 12) „Historické vyprávění o zbožném a svatém zvyku v pravoslavné církvi číst žaltář za mrtvé (tři dny, 9, 40 a nakonec celý rok)“ (Petrohrad, 1866).

Archiv Ředitelství císařských divadel, č. 236, z let 1815 až 1867 - rukopisný materiál. - Nekrology: "Ruský archiv", 1869, Čl. 2012-2013 a Ilustrované noviny z roku 1867 (roč. 20), č. 48, s. 382. - „Systematická malba prodeje knih. v knihkupectví I. I. Glazunova“ (1855-66, č. 209-210, 384, 590, 761, 766, 997, 1237, 1259, 1297, 1299, 1328, 82249, 1328, 82249, 1 89. III. č. 1540; IV app., č. 412). - V. Mezhov, "Dějiny ruské a obecné literatury" (č. 7236, 7480).

A. K-v.

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 4 5 Kupalov A. Yu Slavin-Protopopov, Alexander Pavlovič // Ruský biografický slovník / ed. A. A. Polovtsov - Petrohrad. : 1904. - T. 18. - S. 628-629.
2. ↑ 1 2 3 Ruští spisovatelé 1800-1917: Biografický slovník / ed. P. A. Nikolaev - M. : 2007. - T. 5: P-S. — 800 s.
3. ↑ Pod prvním příjmením byl známý jak v divadle, tak v literatuře a jeho skutečné příjmení je druhé.

Slovníky a encyklopedie	Ruský životopisný
V bibliografických katalozích	NKC : js2008439265 , js2017952861 NUKAT : n2011042417 VIAF : 84281600 , 5799149662188907020002 WorldCat VIAF : 84281600 , 5799149662188907020002