Rada federace RSFSR
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 19. května 2022; ověření vyžaduje
1 úpravu .
Rada federace RSFSR - koordinační orgán v RSFSR v letech 1990-1991.
Historie
Výnosem prezidia Nejvyššího sovětu RSFSR ze dne 17. července 1990 „O federální smlouvě“ pro koordinaci prací na uzavření federální smlouvy byla vytvořena Rada federace v počtu 63 osob, skládající se z předsedy Nejvyššího sovětu RSFSR, předsedů Nejvyšších sovětů autonomních republik, předsedů Rad lidových poslanců autonomních oblastí a autonomních okresů, jakož i 31 zástupců z území, regionů a měst v republikové podřízenosti, předsedou Nejvyššího sovětu RSFSR.
Výnosem Prezidia Nejvyššího sovětu RSFSR č. 563-I ze dne 30. ledna 1991 „O Radě federace“ bylo složení Rady federace rozšířeno o předsedy Nejvyšších sovětů republik, předsedy rady lidových poslanců autonomních oblastí a autonomních okresů, předsedové krajských a regionálních sovětů lidových poslanců, jakož i města Moskva a Leningrad (88 osob).
Dekretem Prezidia Nejvyššího sovětu RSFSR č. 564-I ze dne 30. ledna 1991 byla schválena Pravidla „O Radě federace RSFSR“, která stanovila, že Rada federace RSFSR je tvořena jako součást předsedy . Nejvyšší rady RSFSR → (předseda Rady federace), předsedové Nejvyšších sovětů republik, členové RSFSR, předsedové sovětů lidových poslanců autonomních oblastí a okresů, územních, regionálních, Moskvy a Leningradu Městské rady lidových poslanců. Členové Prezidia Nejvyššího sovětu RSFSR s právem poradního hlasu se mohou účastnit práce Rady federace. Ve výjimečných případech mají členové Rady federace právo delegovat své pravomoci na úředníky, kteří je nahrazují.
Dekretem prezidenta RSFSR ze dne 19. července 1991 č. 10 byla namísto Rady federace vytvořena Rada pro federaci a území pod vedením prezidenta RSFSR.
Hlavní činnosti
(v souladu s Předpisy „O Radě federace RSFSR“)
- navazování a rozvoj federálních vztahů;
- projednávání nejdůležitějších zákonů v oblasti státní struktury a mezietnických vztahů;
- stanovení a koordinace hlavních směrů sociálně-ekonomické politiky;
- vypracování společného postoje ve vztahu ke Smlouvě o Unii;
- zajištění účasti subjektů federace na implementaci ústavních ustanovení o národně-státním uspořádání RSFSR;
- vypracování doporučení pro řešení mezietnických a územních sporů;
- podání konkrétních závěrů o zařazení nových subjektů do federálních vztahů.
Složení Rady federace
(v souladu s usnesením Prezidia Nejvyššího sovětu RSFSR ze dne 30. ledna 1991 č. 563-I)
- Předsedové Nejvyšších sovětů republik: Bashkir, Burjat, Dagestán, Kabardino-Balkaria, Kalmyk, Karelian, Komi, Mari, Mordovian, North Osetian, Tatar, Tuva, Udmurt, Čečensko-Inguš, Čuvash, Yakut
- Předsedové rad lidových zástupců autonomních oblastí: Adyghe, Gorno-Altaj, Židé, Karachay-Cherkess, Khakass
- Předsedové rad lidových zástupců autonomních okruhů: Aginskij Burjat, Komi-Permjatskij, Korjakskij, Něnec, Taimyr (Dolgano-Nenetsky), Ust-Ordynsky Burjat, Chanty-Mansijsk, Čukotskij, Evenki, Jamalo-Něnec
- Předsedové rad lidových zástupců regionů: Altaj, Krasnodar, Krasnojarsk, Primorsky, Stavropol, Chabarovsk
- Předsedové rad lidových zástupců regionů: Amur, Archangelsk, Astrachaň, Bělgorod, Brjansk, Vladimir, Volgograd, Vologda, Voroněž, Ivanovo, Irkutsk, Kaliningrad, Kaluga, Kamčatka, Kemerovo, Kirov, Kostroma, Kurgan, Kursk, Leningrad , Lipetsk, Magadan, Moskva, Murmansk, Nižnij Novgorod, Novgorod, Novosibirsk, Omsk, Orenburg, Orel, Penza, Perm, Pskov, Rostov, Rjazaň, Samara, Saratov, Sachalin, Sverdlovsk, Smolensk, Tver, Tambov, Tula, Ťumen, Uljanovsk, Čeljabinsk, Čita, Jaroslavl
- Předsedové rad lidových zástupců měst: Moskva, Leningrad
Viz také
Odkazy