Rada lordů - v Novgorodské republice, poradní řídící orgán, skládající se ze zástupců bojarů a nejvyššího duchovenstva, a který byl jakousi horní komorou na veche , podobnou starořímskému senátu . [jeden]
Termín „rada gentlemanů“ zavedl do historiografie V. O. Klyuchevsky . Původní název poradního orgánu v Novgorodu v 15. století zůstává neznámý, hanzovní prameny zachovaly jeho německý název: de heren - "pánové" nebo de heren van Naugarden - "páni Velkého Novgorodu". [2]
Rada zahrnovala:
Úprava poměrů mezi radou mistrů, posadníkem a večem s knížetem byla stanovena zvláštními smluvními listy.
V 15. století byla rozhodnutí veche obvykle předem připravována Radou mistrů a ovladatelnost demokracie vedla k poklesu podpory veřejnosti. Od 15. století se novgorodský arcibiskup stal formální hlavou Rady pánů, nejen republiky. V jeho rukou byla městská pokladna, měl na starosti zahraniční politiku státu, získal soudní právo, sledoval i obchodní míry hmotnosti, objemu a délky. Ale skutečná moc mohla patřit i Martě Boretské [5] .
Poprvé byla otázka existence „rady gentlemanů“ v Novgorodu vznesena historikem, specialistou na Novgorod, A.I. Nikitskym v roce 1869. Po prozkoumání pramenů, které měl k dispozici a které sahaly na začátek 15. století, připsal Nikitskij první zmínku o Novgorodském koncilu v písemném prameni (v němčině) do roku 1292. Podle autora se rada ( zde - členové „rady“) skládala z novgorodského pána, starosty, tisíce, knížecího guvernéra a pěti konchanských starších. V. O. Ključevskij považoval novgorodskou „radu gentlemanů“ za nejdůležitější orgán republiky . Závěry vědců byly založeny na hanzovních pramenech, protože rada Páně není v ruskojazyčných pramenech přímo zmíněna. To dalo Yuri Granbergovi důvod vyjádřit pochybnosti o jeho existenci. [2]
V Pskově byly podobné varhany - Pán .